- Vložil SaraS: „Majitelka odpojeného bytu je zároveň spoluvlastníkem společných částí domu, které mohou být vytápěny z CZT. Na základní složce by se tak měla podílet.“
Souhlasím s tím, že majitelka odpojeného bytu se bude podílet na nákladech skutečně vynaložených na vytápění společných prostor, a to podle svého spoluvlastnického podílu. To nemá ovšem nic společného se základní složkou! Chyba je ve vyhlášce, která vytápění společných prostor ignoruje.
Podle 2015/269/§3/1 platí, že základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 40 % až 60 %. Na vytápění společných prostor by samozřejmě měl přispívat i vlastník bytu odpojeného. Ovšem nikoliv částkou odpovídající celé spotřební složce, nýbrž částkou podstatně nižší. Vypočte se podle vzorce:
| plocha společných částí děleno plochou domu krát redukce na nižší výpočtovou teplotu krát spoluvlastnický podíl vlastníka odpojeného bytu |
Například: Dům kde bydlím má 9 podlaží (sklepy a 8 podlaží s byty). Na vytápění společných částí (s nižšími vypočtovými teplotami ve sklepních místnostech) jde přibližně 1/10 tepla. Zbylých 9/10 je vytápění bytů, které se (pouze pro byty) dělí na základní a spotřební složku.
Kdybych tedy z nějakého podivného důvodu usiloval o odpojení
svého bytu, a také bych tohoto cíle dosáhl, přispíval bych i nadále na
vytápění společných prostorů domu částkou ve výši
1/10 × 3.2% = 0.32% z celkových nákladů na
vytápění domu.
Justitianus
Poslední komentáře