[27] Městskému soudu nelze přisvědčit ani v tom, že byl postup žalovaného zdůvodněn potřebou dostát relevantní soukromoprávní úpravě zakotvené též v § 1208 občanského zákoníku, podle kterého do působnosti shromáždění patří mj. rozhodování o stavební úpravě společné části. Jak již bylo totiž řečeno výše, souhlas shromáždění SVJ je v takovém případě soukromoprávní titul, který si stavebník musí opatřit, nicméně v režimu stavebního řízení jej nelze vyžadovat. Shrnuto a podtrženo, pro žalovaného byl závazný projev vůle vyjádřený statutárním orgánem stěžovatele, nikoliv příslib stavebníků, že získají souhlas shromáždění stěžovatele, jenž by mohl být udělen někdy v budoucnu. Nesouhlas stěžovatele nebylo možné obejít ani vyčkáváním na rozhodnutí civilního soudu, který měl nahradit projev vůle shromáždění. Takový postup by mohl být opodstatněný podle dřívější právní úpravy, podle které museli stavebníci přikládat též doklady prokazující vlastnické právo, dle současné právní úpravy již však takový postup možný není (viz cit. rozsudek č. j. 6 As 126/2020–47, bod [38]). Mám dojem, že tady NSS předvádí neznalost občanského zákoníku § 163 Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Zákon svěřil nejvyššímu orgánu – členům SVJ rozhodovat o opravách společné části domu. Pouze společní vlastníci mohou rozhodovat o tom, co se bude se společnými částmi provádět. Výbor není vlastníkem společných částí domu a dle § 163 o takových věcech nemůže ani rozhodovat. Ve stanovách každého SVJ je uvedena částka, do které může výbor SVJ samostatně jednat, jedná se o pouhé desetitisíce..