Citace z usnesení, kterým zamítl Vrchní soud v Praze návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění:

„Podle § 1221 odst. 2 o. z. „stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění“. To znamená, že rozhodování vlastníků jednotek činěné dle § 1169 odst. 2 o. z. (leč i v části rozhodování dle § 1169 odst. 1 o. z. – rozhodování vlastníků udělujících souhlas„ dotčenému“ vlastníkovi) může být učiněno též i v rámci hlasování o navrženém usnesení na shromáždění. Jinak řečeno, souhlas příslušného kvora hlasů vlastníků může být dán též i tak, že o změně prohlášení vlastníků jednotek /činěné dle § 1169 odst. 1 věta třetí a odst. 2 o. z. kdy je třeba souhlasu vlastníků jednotek/ se hlasuje na shromáždění. Účelem ust. § 1221 odst. 2 o. z. ve znění od 1. 7. 2020 je racionalizovat, efektivizovat a zhospodárnit rozhodování vlastníků jednotek tak, že namísto aby se každý jednotlivý vlastník jednotky separátně vyjadřoval k navržené změně prohlášení – separátně vyjadřoval souhlasnou či nesouhlasnou vůli s navrženou změnou, může tuto svoji vůli projevit hlasováním na zasedání shromáždění (zasedání nejvyššího kolektivního orgánu společenství, kdy členy shromáždění jsou přímo ze zákona všichni členové společenství viz. § 1206 o. z.). Vůle jednotlivých vlastníků tedy mohou být na shromáždění projeveny v jeden okamžik – hlasováním o návrhu na změnu prohlášení na shromáždění. Ust. § 1221 odst. 2 o. z. je tak ustanovení speciálním ve vztahu k ust. § 1169 o. z. Speciálním je též i k ust. § 1208 o. z. určujícímu zákonnou působnost shromáždění v situaci, kdy vlastníci jednotek podle zákona vykonávají svoji působnost jinak, než na shromáždění. Není proto z uvedeného hlediska rozhodné, zda podle § 1208 písm. h) o. z. bylo stanovami či rozhodnutím shromáždění do jeho působnosti inkorporováno rozhodování o změně prohlášení. Působnost rozhodovat ve věcech bytového spoluvlastnictví má tedy shromáždění přímo ze zákona (§ 1221 odst. 2 o. z.) vždy tam, kdy zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví určuje působnost vlastníkům jednotek.“

Co tomu říkáte, pane Justitianusi? To, že neexistuje písemný souhlas dotčených vlastníků, soud moc neřešil. Součást vlastnictví jednotky se tak stala společnou částí.