Zákon ve znění účinném ode dne 01.01.2024 obsahuje toto zdánlivě nesmyslné ustanovení:
|
§ 8a Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody (4) Náklady na poskytování informací podle odstavců 1 a 2 nelze zahrnout do nákladů na služby. |
Při tom je zřejmé, že se nejedná o náklad na správu domu. Nepochybně se jedná o samostatnou službu, která je spojená s dvěma jinými konkrétními službami. Zákon o službách zavádí tuto novou službu, ale zároveň stanoví něco nemožného: Tvrdí, že náklad na služby není nákladem na služby. Ustanovení § 8 odst. 4 je naštěstí možno vyložit ústavně konformním způsobem takto:
|
§ 8a Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody (4) Náklady na poskytování informací podle odstavců 1 a 2 nelze zahrnout do nákladů na služby vytápění a centralizované poskytování teplé vody. |
Takto již předmětné ustanovení zákona dává smysl: činnost poskytovatele služeb podle § 8a je odlišnou samostatnou službou o názvu „pravidelné informování o spotřebě tepla“.
Tuto službu je SVJ povinno příjemcům služeb nabízet a zajišťovat, avšak vlastník jednotky nemá povinnost tuto službu přijímat. Vlastník má právo opt-out. Tedy má právo ujednat si s poskytovatelem, že nebude odebírat zbytečnou službu (kterou nechce, nepotřebuje a která mu nic nepřináší). Postup je přesně podle zákona:
|
§ 3 Vymezení a rozsah služeb Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají (…). |
SVJ si tedy ujedná s některými vlastníky jednotek poskytování této služby. Bbude pak rozúčtovat náklady této služby pouze na její odběratele. Jakmile se začnou jednotliví vlastníci od služby odhlašovat, náklady rozúčtované na zbylé příjemce služby porostou raketově.
Nakonec všichni tuto službu odhlásí. Tím to bude pro SVJ vyřešeno. Neexistuje-li v domě ani jeden příjemce, pak nelze službu „pravidelné informování o spotřebě tepla“ poskytovat.
Justitianus
Poslední komentáře