- „Náš rozpor je však v tom, zda můžeme vůbec hrazení ze společné kasy SVJ předkládat na shromáždění? Já jsem názoru, že ano …“
To je nesmyslný a protiprávní názor. Neznáte zákon.
| Podle § 1166 odst. 1 platí, že [p]ři rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se [v prohlášení] uvedou alespoň (…) určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, (…). |
| Podle § 1175 odst. 2 platí, že [v]lastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy. |
Z uvedeného plyne, že náklady na údržbu a drobné opravy vyhrazené společné části nese pouze ten vlastník, jemuž je společná část vyhrazena. SVJ není ani povinno ani oprávněno hradit za vlastníka jednotky to, co je povinen si hradit sám. Nelze tedy k tomuto účelu zpronevěřit příspěvky vybrané na správu společných částí, které jsou společné všem vlastníkům jednotek.
Jiný názor je v rozporu se zákonem. Pokus schválit porušení zákona shromážděním bude mít za následek absolutní neplatnost (nulitnost) takového zdánlivého rozhodnutí.
|
Před zásahy orgánů SVJ do soukromého majetku vlastníky chrání § 245 o. z., kde se uvádí, že na usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodovat, se hledí jako by nebylo přijato. Jedná se o nicotná rozhodnutí. Dle komentáře k občanskému zákoníku ustanovení § 245 chrání účastníky spolkových právních vztahů tím, že výslovně vylučuje účinky rozhodnutí orgánů spolku, nezpůsobilých vyvolat zamýšlené právní důsledky z důvodu podstatných vad přisvědčujících jejich nicotnosti. Zákon takto u určitých zásadních pochybení spolkových orgánů, odrážejících se v obsahu jimi přijatých usnesení, „nenutí" člena spolku dovolávat se neplatnosti takových rozhodnutí, ale bez dalšího je prohlašuje za tzv. paakty. Dikce zákona, že se na usnesení orgánu spolku „hledí, jako by nebylo přijato", je dostatečným vodítkem pro výklad. Na právní jednání, které je absolutně neplatné, se obecně pohlíží, jako by nebylo učiněno. Ve vztahu ke komentovanému § 245 o. z. s ohledem na jeho speciální charakter a zákonodárcem zvolené vyjádření následku zde vypočtených vad, [lze] souhrnně přijmout závěr o nicotnosti popisovaných rozhodnutí. Ustanovení § 90 odst. 2 ZŘS závěr o nicotnosti potvrzuje, když uvádí, že v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud i bez návrhu o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato. Viz diskuse AIRBNB nelze omezit stanovami. |
Justitianus
Poslední komentáře