Děkuji. Pane Justiciane, já nepopírám, že by tomu tak nebylo, nebo být nemělo. Já jsem jen popsal situaci, jaká je u nás.

To s těmi zálohami, byl jen příklad (ale skutečný!) jak dojde k tomu, že na vyúčtování je po příjemci služeb požadováno >100.000 ale náklady za zůčtovací období jsou u toho příjemce pouze >45.000. Příjemce neplatil včas PŘEDEPSANÉ zálohy. Poskytovatel placení PŘEDEPSANÝCH záloh nežaloval z přesvědčení svého advokáta, že soudy se chtějí zabývat pouze skutečně nezaplacenými dluhy – tedy těmi, které vzniknou až nezaplacením splatného vyrovnání z vyúčtování.

Takže ano, „Nezaplacené zálohy se ve vyúčtování projeví pouze tak, že se v něm vůbec …“ … nemají projevit, což se u nás nestalo.

Já se ale ptám na to, zda stávající znění §8/1 omezuje dosavadní soudní praxi (26Cdo) podle které musí být vyčíslení vyrovnání správné a bez řádného a správného vyčíslení nemůže být vyúčtování splatné, ani kdyby proti němu nebyla reklamace vůbec podána.
Tzn. v případě, že výše popisovaný příjemce proti vyúčtování uhradit >100.000 nepodá námitky ve lhůtě, že platí „…že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí…“ a MUSÍ je zaplatit a NEBUDE se moci soudit ani následně, protože s obsahem – formou nekonání – SOUHLASIL.

Možná by mohlo jít o bezdůvodné obohacení, ale dle znění §8/1 se jeví jako nevymožitelné.

Hrůza