Co zde bylo napsáno o místnostech, platí v plném rozsahu i o balkonech, lodžiích, terasách, kójích a garážových stáních.

1. Bytem je soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen (a). Z uvedeného plyne, že součástí bytu nemůže být to, co není místností: balkon, lodžie, terasa, kóje, garážové stání.
2. Balkonem, lodžií a terasou je (stejně jako u místnosti) prázdný prostor. Tedy neuzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem, zábradlím nebo čelní zdí a pevnými stěnami.
3. Je-li vlastník balkonu, lodžie, terasy (podle prohlášení) i vlastníkem těchto prostorů, pak v jeho vlastnictví je pouze ten prázdný prostor a to, co je umístěno uvnitř. A uvnitř je – stejně jako u místnosti – jen vzduch. Z uvedeného plyne:
4. Součástí balkonu, lodžie, terasy je pouze vzduch který je uvnitř. Součástí balkonu, lodžie, terasy nejsou – stejně jako u místnosti – stavební konstrukce (svislá zeď, zábradlí, oplechování, podlaha, hydroizolace v podlaze, nosná kostrukce, případně stropní deska).
5. Pokud by něco z toho mělo být ve výlučném vlastnictví vlastníka jednotky, pak to musí být výslovně vyjmenováno v prohlášení.
6. Společné je vše ostatní – tedy to, co není v prohlášení výslovně zmíněno jako vlastnictví vlastníka jednotky (b).

Hloupí soudci toto nechápou dodnes, viz vadné judikáty Ústavního soudu ohledně společných částí, Nejvyššího správního soudu 1 As 2/2004 – 214, 5 As 117/2012, a usnesní Nejvyššího soudu 22 Cdo 1511/2019–227. Viz http://www.portalsvj.cz/…1–2019–227–1.

Justitianus