Oni to v důvodový zprávě rozpitvali trochu podrobněji (cituju):

Navrhuje se úprava textu o větu doplňující stávající odstavec o finančním vyrovnání, kdy se výslovně stanoví, že splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Tato se změna se navrhuje v souvislosti s vyhláškou č. 376/2021 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 269/2015 Sb. Došlo totiž k významnému rozšíření rozsahu informací, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování, a které se přitom nevztahují k nedoplatku za služby. Není např. důvodné, aby neuvedení internetových stránek, kde je možné seznámit se s možnostmi zvýšení energetické účinnosti, způsobilo, že se nedoplatek nestane splatným. Případné opomenutí takové povinnosti je podrobeno dostatečné sankci podle § 13 zákona.

Zároveň se výslovně stanoví, že vady vyúčtování nemají vliv na splatnost přeplatku. Nelze připustit, aby poskytovatel služeb odpíral vrátit příjemci služeb přeplatek na zálohách za služby s poukazem na vady vyúčtování, když vyúčtování vypracovává (nebo nechává vypracovat třetí osobou) on sám.

Vady, které mají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, jsou např.:

• Chybné uvedení podlahové plochy bytu příjemce služeb nebo chybný výpočet započitatelné podlahové plochy, které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.

• Chybné údaje o odečtech na měřidlech (ať už tepla nebo na vodoměrech), které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.

• Uvedení a použití chybných koeficientů pro přepočty odečtů měřidel, které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.

• Uvedení chybné částky nákladů na vytápění nebo na poskytování teplé vody za celou zúčtovací jednotku, která se rozúčtovává mezi příjemce služeb, vedoucí k chybně vypočtené výši nedoplatku.

• Chybný výpočet průměrné výše spotřební složky nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce (např. opomenutím údajů od některého z příjemců služeb), které vede ke špatnému určení limitních hodnot, a tedy chybnému určení výše spotřební složky nákladů u příjemců služeb, kteří vybočili z limitních hodnot, což vede samozřejmě k chybnému rozúčtování nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce, a tedy i k chybně vypočtené výši nedoplatku.

• Prosté matematické chyby při výpočtu, které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.

Naopak vady, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, jsou např.:

• Chybně uvedené číslo bytu.

• Chybně uvedené jméno příjemce služeb (typicky v případech změn příjmení žen v souvislosti s uzavřením nebo rozvedením manželství během zúčtovacího období).

• Neuvedení informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok v případech stanovených prováděcí vyhláškou.

• Popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, v případech stanovených prováděcí vyhláškou.

• V grafické podobě vyhotovené srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb za aktuální zúčtovací období a za stejné období předchozího roku upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky.

• Kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotka.