• Rusakow, ptáte se: „Je opravdu nutné danit neobyvatelnou klasickou půdu … ?“

Z uvedeného plyne a contrario, že dani nepodléhá jednotka, která sice je zapsána v katastru, avšak není dokončen ani užívaná.

(1) Při tom za „dokončenou“ jednotku je nutno považovat takovou jednotku, která je dokončena ve smyslu veřejnoprávních předpisů (stavební zákon) a byl již vydán souhlas stavebního úřadu k jejímu užívání.

(2) Nejde-li o jednotku dokončenou (zkolaudovanou), pak stavební úřad mohl vydat souhlas s užíváním stavby před jejím dokončením. V tom případě je tato jednotka považována za užívanou a je předmětem daně z nemovitých věcí.

(3) Podotýkám, že i jednotka která nespadá pod případy (1) či (2) může být užívána k nějakému účelu, třebas i „načerno“. I v tomto případě je jednotka předmětem daně.

A teď trochu teorie:

Problém vytvořil stát a konkrétně ČÚZK, který ve svém „Návodu pro správu katastru“ umožňuje vložit do katastru list vlastnictví neexistující jednotky, pouze na základě pár řádků v prohlášení (vlastníka budovy). Jednotka tedy materiálně neexistuje. Právně existuje, má vlastníka i podlahovou plochu, avšak je pouze virtuální: nikdy nevznikla jako stavba, není ani dokončená, ani užívaná, ba ani rozestavěná; nebyla dosud podána žádost o stavební povolení.

Pro správu daní a kontrolu jednotek ovšem finanční úřady používají právě údaje z katastru, i když je to v rozporu s § 7 zákona o dani z nemovitých věcí. Úřadům je to naprosto jedno. Účelem je přece vybrat na daních co nejvíce peněz.

Daňový subjekt musí být vždy připraven tvrdit a prokazovat svá daňová tvrzení, chce-li se vyhnout daňové povinnosti. Jde o jednotku nedokončenou a neužívanou? Důkazní břemeno je na Vás, jako ostatně ve všech daňových řízeních.

Justitianus