Spojujete dva pojmy jmenování opatrovníkem a výkon funkce. Je něco jiného být jmenován a tím se stát účastníkem řízení, a funkci vykonávat.

Dále do diskuze zapojujete pojem nucených prací a služeb, takže byste si měl nejdříve tento pojem nastudovat, abyste zjistil, že se jedná o práci, která je pod pohrůžkou trestu.

Je nutné si uvědomit, že opatrovnictví právnické osoby, je institutem („krajní nouze“) a zasahuje do práv a povinnosti všech účastníků. A má určité odlišnosti od opatrovnictví fyzické osoby, např. nelze ustanovit „obecného opatrovníka“.

To znamená, pokud Soud na základě nějakých informací určí (jmenuje) někoho jako opatrovníka právnické osoby (ta osoba nemusí být přítomna na uvedením jednání) stává se účastníkem řízení. A proti tomuto se nelze odvolat, jak jsem psal.

Nicméně může následně vyrozumět Soud, že nemůže vykonávat funkci opatrovníka a uvede důvodu. Toto musí provést písemně. Případně, pokud zná možnosti či okolnosti, koho lze ustavit a kdo neodmítne vykonávat opatrovníka , může Soudu navrhnout někoho jiného.

Zároveň platí, že Soud může opatrovníků jmenovat více a určit rozsah jeho činností. A samozřejmě platí, že pokud Vás Soud jmenuje opatrovníkem, můžete činnosti, které jsou Vám svěřeny, svěřit zase někomu dalšímu – např. správcovské firmě.

Spousta SVJ má příkazní smlouvu s nějakou firmou a většinou i v ní zakotveno, že příkazník souhlasí případně s ustavením jako opatrovník pro případ, že by nedošlo ke zvolení statutárního orgánu. Nicméně nevíme, zda je to tak u zmiňovaného SVJ.