Český právní řád nedovoluje konfiskaci majetku. To nepochybně víte. To je důvodem, proč OZ nezasahuje do jednotek vymezených podle ZoVB, tj. proč OZ uznává rozsah vlastnictví takový, jak byl určen v době účinnosti ZoVB. Jiné pojetí by bylo ústavně nekonformní. Nemůžete aplikovat toto nařízení vlády retroaktivně. Závěr o zpětné použitelnosti není správný.

Dále co uvádíte o prohlášení vlastníka, je sice v principu správně, ovšem pouze potud, kdy se vlastník trefí do zákonné definice. A zákonnou definicí společných částí podle ZoVB je, že slouží společnému užívání. Původní vlastník může do prohlášení napsat cokoli, ale pokud nerespektuje tyto principy, je v dané části prohlášení neplatné pro rozpor se zákonem.

Doporučuji přečíst si usnesení III. ÚS 23/04, kde se mimo jiné píše: „Jak uvedl již odvolací soud, jsou tedy společné části domu upraveny jako části určené pro společné užívání, jejichž příkladmý výčet je dále uveden. Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv. Společné části domu pak lze dělit na ty, které objektivně svým stavebním určením slouží společnému užívání (střecha, schodiště) a dále na ty, které společnému užívání slouží v důsledku projevu vůle (např. vyčlenění místnosti coby sušárny), přičemž takové určení může být změněno.“

Všichni vědí, že objektivně není možné uvést do prohlášení všechno. Např. háček na lustr v obýváku bytu nepochybně není společnou částí domu, přestože v prohlášení nebude uveden. Prohlášení má vliv na režim pouze těch částí, které mohou sloužit jak výlučnému, tak společnému užívání.

U elektroinstlace je jedinou otázkou to, zda soudy považují přívodní kabel za součást rozvaděče, tedy součást společné věci, nebo zda ho chápou jako část domu, která neslouží společnému užívání.