Ištváne, jste zmaten a zabýváte se hloupostmi a naprostými zbytečnostmi. Inu, brouk Pytlík se pozná hned.

Je bezvýznamné zda plátci vyslovili či nevyslovili souhlas se svými platbami. Souhlas s platbou dal přece každý z nich konkludentně – tím, že každý měsíc zaplatil požadovanou částku.

Není tedy co řešit. Nemusíte být právní expert, abyste mohl učinit tento zjevný závěr. Vy ovšemže žádný právní expert nejste, tak laskavě neotravujte tazatele zbytečnými, naivními dotazy.

Rozhodující přece není že vlastníci platili co jim SVJ předepsalo. Rozhodující je pouze to, že mezi sebou nikdy neodsouhlasili změnu prohlášení (jiný způsob přispívání na správu domu, jinak nežli podle spoluvlastnických podílů). Protože neexistuje taková dohoda spoluvlastníků ve formě předepsané zákonem (prohlášení vlastníka budovy), pak platí co jsem tazateli už napsal:

Někteří mají přeplatek na příspěvcích vyšší, někteří nižší. Někteří mají naopak dluh na příspěvcích.

Při tom je bezvýznamné, zda bezdůvodně přepláceli z dobré vůle (z vlastního rozhodnutí), nebo přepláceli z neznalosti (byli uvedeni v omyl).

Výše přeplatků/nedo­platků se nedá zde určit, nemáme údaje. Jen pro představu: Při nesprávném použití započitatelných podlahových ploch pro výpočty odhaduji, že rozdíl na byt může být např.

Pokud má tazatel přeplatek např. 3600 Kč, pak tuto částku vyrovná vůči SVJ při vzájemném započtení, a to vynecháním jedné platby měsíčního příspěvku na správu. Tím to pro jeho osobu bude vyřešeno.

Je tam ještě přeplatek bývalého vlastníka za roky 2009–2018. To je jiný příběh. Ani zákon č. 72/1994 Sb., ani zákon č. 89/2012 Sb. totiž nestanoví výslovně, že by přeplatky na správu bývalého vlastníka přecházely na nabyvatele jednotky. Pokud nepřešly, pak nárok na vrácení bezdůvodného obohacení podléhá promlčení v obecné tříleté promlčecí době. Ta se počítá od okamžiku kdy převedl jednotku na jiného.

Justitianus