Dědické řízení je zvláštním řízením soudním podle § 2 písm. f) zákona č. 292/2013 Sb.. V tomto řízení notář nevystupuje jako notář, nýbrž jako soudem pověřený soudní komisař. O dědictví rozhoduje soud, nikoliv notář.

• Radka2222 se tedy mýlí, když nesprávně radí „zkusit stížnost na notářskou komoru“. Notářská komora není vůbec oprávněna řešit údajné pochybení soudního komisaře v soudním řízení!!!
• Nesprávně radí radka2222 i ohledně postupu „stížnost na KÚ“. Katastrální úřad se drží znění katastrálního zákona a vklad do katastru neprovede, jestliže příslušná listina neobsahuje zákonem předepsané údaje o nemovité věci.

Za tento stav jsou odpovědní dědicové.

Již na samém počátku při soupisu pozůstalosti měli dbát na to, aby nemovité věci byly v protokolu o soupisu pozůstalosti označeny přesně tak jak to vyžaduje katastrální úřad při vkladu vlastnického práva. Soudní komisař nepochybně vyrozuměl (nejméně 15 dnů předem) o době a místu provedení soupisu všechny osoby, které mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky (§ 178).

Podle § 190 odst. 1 platí, že soud po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti vyrozumí orgán, který vede veřejný seznam nebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem. Jestliže v tomto vyrozumění chybí některý povinný údaj (nutný pro zápis změny vlastníka), pak jde o vadu, kterou může dědic napadnout žalobou, pokud včas požádal aby nemovitá věc byla do protokolu o soupisu pozůstalosti zahrnuta se všemi náležitostmi, avšak nebylo mu vyhověno.

Pokud jste soudnímu komisaři sdělili neúplné údaje, nelze mu klást za vinu, že právě tyto neúplné údaje se pak objevily v protokolu o soupisu dědictví a v rozhodnutí soudu o dědictví.

Justitianus