Justitianusi, zkusím to v úvodu napsat „řečí vašeho kmene“, tomu budete snad rozumět.

Asi máte problém se čtením napsaného textu. Umíte číst? Nebo máte problém s pochopením (přečteného) textu. Proč byste jinak plýtval tolika řádky o tom, jak prokazovat odeslání e-mailu, když sem sám psal: „Víte prokázat pouze to, že jste to odeslali…“. Asi šlo o to, aby ste nás všechny „blbečky“ poučoval a kázal, že.

Mimochodem, z toho co jste uvedl, to najisto prokázat stejně nelze, pochybuji že znáte vůbec technické pozadí fungování e-mailů (SMTP protokolu, používaných smtp serverů a toho, co dokáží) – ale možná mě překvapíte a RFC 821 + dnes spíš RFC 5321 znáte jako své boty a ve volném čase se bavíte instalací a konfigurací mailserverů (mě jich pod rukami prošlo hodně). Spíš ne, v této oblasti fantazírujete a nesmysly píšete vy, ale nevadí. Divil byste se, jaké „zázraky“ je tam možné docela snadno dosáhnout, co je horšího, občas i nechtěně a nevědomě kvůli celkem drobným chybám v konfiguraci.

Odeslání e-mailu a dokonce jeho přijetí přijímajícím mailserverem lze prokázat spíše z protokolů (odesílajícího) mailserveru. Jen aby nedošlo k omylu – to stále nezaručuje, že e-mail dorazí do schránky příjemce. Jen to mluví o tom, že odesílající mailserver si splnil svou úlohu, a dál už nevíte vůbec vůbec nic. Dobře nakonfigurovaný mailserver by sice v případě chyby měl vrátit odpovědní informaci, ale – stát se může cokoliv, řešil jsem mnoho případů, kdy nevrátil nic a e-mail opravdu nedorazil (do /dev/null se toho vejde…).

Zkuste (opravdu jen zkuste) pochopit, že fakt, že něco odešlete vůbec neznamená, že to příjemci dorazí a tedy že je o něčem informován. U e-mailu se na to nedá spolehnout ani omylem. Analogie v reálném světě – klidně mějte i 5 svědků a notáře, kteří potvrdí vložení něčeho do schránky, i tak se může stát, že příjemce v ní nic nemusí najít – on se tam v mezičase může objevit „útočník“, který si schránku otevře paklíčem a vše z ní odcizí. A pokud by vás snad napadlo, že znovu fantazíruji – tak věřte nevěřte, toto se mi stalo a výsledkem bylo TO (nejen kvůli porušení poštovního tajemství, ale možnému zneužití osobních údajů, které byli v zásilce), pokud by vás zajímali detaily, rád doplním…

Ale nejlepší je vaše věta „Za funkčnost své emailové schránky odpovídá příjemce.“ – a to má prosím „běžný příjemce“ zajistit jak? Nemá na to absolutně žádný dosah, může jen „věřit“, že to prostě (obvykle) funguje. Četl jste do detailu podmínky běžných e-mailových služeb (google, yahoo, seznam) či podmínky i placených (hostingových) služeb? Zkuste v nich najít garanci doručení každé e-mailové zprávy. V tom reálném světě to podle vás znamená, že příjemce odpovídá za bezpečnost své schránky a za to, že mu z ní nikdo nic nezcizí? Jak to asi má dosáhnout?

Jinak kdyby to vaše „za funkčnost odpovídá příjemce“ platilo, tak proč e-maily nepoužívají k doručování soudy, správní orgány / orgány veřejné moci? Proč asi existují celkem komplikované systémy jako datové schránky (na SVK „elektronické schránky“)? A proč asi eIDAS zmiňuje jednotnou definici služby elektronického doporučeného doručování? (kterou mimochodem nesplňují ani datové schránky, ani slovenské elektronické schránky – které k tomu ale mají blíž)

Že by proto, že na e-mail se jednoduše spolehnout nedá?