Štěnice a náhrada škody

Vložil Justitianus, 13. Leden 2022 - 4:37 ::
  • V diskusi „Opakovaný výskyt štěnic“ se objevil tento názor: „Pokud máte průkazně, kdo je původcem, můžete po původci vymáhat úhradu dezinsekce (nesprávně deratizace) štěnic v celém domě“.

Názor přispěvatele o vymáhání úhrady na údajném „původci štěnic“ – to je amatérská a riskantní „rada“, která by pro SVJ mohla skončit neúspěchem a ztrátou v řádu desítek tisíc Kč. Každý prohraný soudní spor něco stojí. Štěnice totiž nemají mašličku, ani nemohou prokázat rodným listem a úředním razítkem ve kterém bytě se narodily …

Mohu připomenout nedávný rozsudek Městského soudu v Praze 70 Co 70/2020–251 ze dne 28.05.2020 (JUDr. Irena Nosková). V onom případě šlo o dům zamořený štěnicemi. SVJ objednalo desinsekci a pak vymáhalo zaplacenou částku na vlastnici jednoho z bytů (protože pracovník deratizační firmy prohlásil, že štěnice se v celém domě rozšířily z balkonu toho bytu).

  • Společenství vlastníků Suchý vršek 2111 v Praze 5 žalovalo vlastnici bytu v domě o částku 84012 Kč (a k tomu úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24.12.2015 do zaplacení).
  • SVJ založilo svůj údajný nárok na tom, že společenství muselo nechat provést zásah proti štěnicím, které se měly v domě rozšířit údajně z jednoho bytu.
  • Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl že žalovaná (vlastnice bytu) je povinna nahradit škodu s úrokem z prodlení (rozsudek 26 C 274/2016–157 ve znění opravného usnesení 26 C 274/2016–229).
  • Městský soud v Praze jako soud odvolací zrušil tento judikát a uložil žalobci (SVJ) povinnost uhradit žalované (vlastnici jednotky) náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně 33600 Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení 11551 Kč.
  • Celkem tedy žalobce (SVJ Suchý vršek 2111 v Praze 5) nedostalo nic. Naopak muselo zaplatit žalované částku 45151 Kč; a k tomu ještě je třeba připočíst další desítky tisíc, které SVJ uhradilo na odměnách svým advokátům v průběhu dlouholetého sporu.

Citace z rozsudku Městského soudu v Praze 70 Co 70/2020–251:

9. Žalobce v této souvislosti zdůraznil, že není důležité, kdy se žalovaná dozvěděla o výskytu škody, neboť „škoda je způsobena i nedbalostně, a fakt, že žalovaná v bytě nebydlela, ji odpovědnosti nezbavuje“. S tím nelze souhlasit. Zákon totiž nekoncipuje odpovědnost fyzické osoby za škodu způsobenou v běžném životě jako odpovědnost objektivní. Odpovědnost za nedbalost není totéž co objektivní odpovědnost. Také soud I. stupně pochybil, pokud (odst. 11 odůvodnění rozsudku) konstatoval, že zákonnými předpoklady pro vznik obecné odpovědnosti za škodu jsou jednání či opomenutí, které je v rozporu s právními předpisy (rozpor mezi tím, jak příslušná osoba jednala, popř. opomenula jednat, a jak jednat měla, aby dostála povinnosti uložené jí právním předpisem), vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi nimi. Stranou jeho pozornosti při tom zůstala ještě jedna zásadně relevantní okolnost, kterou je zavinění. Nekoncipuje-li zákon odpovědnost za škodu výslovně jako odpovědnost objektivní – tj. odpovědnost, která nastává bez ohledu na zavinění – musí být škodní jednání zaviněné, aby bylo způsobilé přivodit následek v podobě odpovědnosti za škodu. Tvrzená odpovědnost žalované za porušení obecné prevenční povinnosti však pod zákonem stanovené případy objektivní odpovědnosti (odpovědnosti nezávislé na zavinění) nepatří.

10. Žalobce zdůraznil, že žalovaná zanedbala prevenční povinnost, když výskyt štěnic v bytě mnoho měsíců neohlásila, ačkoliv o něm musela nebo měla vědět. To je však pouhá spekulace, na níž závěr o odpovědnosti žalované za vynaložení nákladů na dezinsekci domu spravedlivě založit nelze. Nikdo netvrdil, tím spíše neprokazoval, kdy skutečně a jak konkrétně se měla žalovaná o výskytu štěnic v bytě dozvědět – tím spíše pak ne o tak masivním výskytu, který by měla nahlásit SVJ, popř. začít řešit i osobně. (…)

11. Vzhledem k výše vysvětlenému nelze než uzavřít, že nebylo prokázáno zaviněné jednání žalované, jímž by porušila svou obecnou preventivní povinnost, a nebylo zjištěno (postaveno najisto) ani jiné jí zaviněné porušení jiných právních předpisů či stanov SVJ. Odvolací soud proto neshledává právní důvod, proč by měla žalovaná zaplatit žalobci k náhradě škody žalovanou částku s příslušenstvím.

Výsledek sporu byl předvídatelný. SVJ nikdy neprokázalo (ani se o to nepokusilo) že by se štěnice v domě rozšířily právě z bytu žalované. Pouhé tvrzení pracovníka deratizační společnosti o ohnisku nákazy smetl soud se stolu jako nepodložený subjektivní názor.

A i kdyby snad bylo bývalo možné nějak prokázat odkud se štěnice po domě rozšířily, spor by nejspíše dopadl stejně. Pak by žaloba ztroskotala na nemožnosti prokázat vlastnici bytu zavinění. SVJ by muselo nejen tvrdit, ale také prokazovat, že škoda vznikla v příčinné souvislosti se zanedbáním povinnosti škůdce (uložené zákonem či sjednané smlouvou), nebo jednáním škůdce v rozporu s „dobrými mravy“.

Justitianus

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.