Radko, takže po spoustě zbytečných slov a dvou Vašich příspěvcích připouštíte že jsem měl pravdu, když jsem napsal: „Pane Foučku, žádné parkovací místo jste nekoupil.“
Jsem rád, že se mnou plně souhlasíte.
- Věcí v právním smyslu, způsobilou být předmětem VLASTNICKÉHO vztahu, je parcela katastru nemovitostí.
Z uvedeného plyne, že jakési „parkovací místo“ není a nemůže být předmětem vlastnického vztahu podle českého práva. Proto si pan Fouček nemohl „koupit parkovací místo“, i když nám to tvrdí.
- „Věcí v právním smyslu, způsobilou být předmětem NÁJEMNÍHO vztahu, je i pozemek, který je pouze částí parcely; takový pozemek však musí být vymezen určitě a srozumitelně (…). Vznik práva nájmu ideálního podílu (reálně blíže neurčeného) je proto pojmově vyloučen.“(1)
Totéž by platilo pokud osoba užívá vymezenou část pozemku na základě jiného právního důvodu (například právo spoluvlastníka výlučně užívat vymezenou část společného parkoviště). Viz obsah prohlášení podle § 1166 odst. 1 bod 2 zákona č. 89/2012 Sb..
Proto jsem pana Foučka požádal aby sdělil co je o tom „parkovacím místě“ uvedeno v prohlášení. Bez téhle informace není možné mu poradit.
Justitianus
Poznámka (1): Citováno z rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 508/2019, ze dne 8.1.2020, Brzobohatá, Ferák, Jackwerthová.
Poslední komentáře