Na tomto je zajímavé a cenné, že jde vlastně už o konstantní judikaturu, protože NS v krátké době rozhodl opakovaně stejně, byť jde o tentýž senát 26 Cdo. Na druhou stranu, protože tento senát NS není zrovna pro-vlastnický, spíše vlastníkům žaloby zamítají, je to silný signál.

Uvidíme, zda se NS za pár let neodchýlí.

Samozřejmě žalovaným nemusí být jen SVJ, ale též BD nebo pronajímatel, prostě každý poskytovatel služby.

Podstatou ale podle mě je, že povinnost poruší SVJ úmyslně – vlastník požádá o nahlížení, SVJ ho pošle do háje, vlastník pošle předžalobní výzvu k zaplacení pokuty, následně podá žalobu o zaplacení pokuty (a jak jsem psal výše, ideálně v kombinaci s žalobou na umožnění nahlížet do podkladů, aby prvoinstanční soud nemohl říct, že se vlastník chce jen obohatit na úkor ostatních vlastníků).

SVJ má možnost svou povinnost splnit klidně i po podání žaloby, tedy umožnit nahlížet do podkladů, pak by se běh pokuty zastavil k tomu dni. Pokud ale SVJ na svoje povinnosti peče, konstantní judikatura říká, že výši pokuty nelze považovat za nepřiměřenou jen pro to, že je částka ve statisících.

Jiná otázka je, pokud vlastník vysoudí třeba 200 000 Kč a SVJ ani potom povinnost nesplní, zda i nadále běží pokuta. Podle mě sice teoreticky pokuta běží stále, ale pokud by vlastník podal novou žalobu na novou pokutu, už bych se obával zamítnutí žaloby, jelikož pokuta má funkci sankční a satisfakční (vedle funkce prevenční a zajišťovací) a jednou už soud pokutu přiznal.

Smůla, že zákonodárce nezavedl do NOZ členskou žalobu nebo diskvalifikaci. Při pasivitě vlastníků nelze očekávat, že výbor s máslem na hlavě podá rezignaci, bude zvolen nový výbor, který bude po starém výboru vymáhat náhradu škody. Sám vlastník žalovat nemůže. Existuje teoretická možnost, že vlastník podá k soudu návrh na ustanovení procesního opatrovníka za účelem vymáhání škody, ale to je samostatné řízení a než bude opatrovník jmenován, klidně může dojít k promlčení škody (3 roky).