Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5883/2017, ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 781/2018) nelze za přehlasovaného vlastníka považovat vlastníka, který se účastnil zasedání shromáždění a hlasoval při něm pro přijetí napadeného usnesení nebo se hlasování zdržel; není přitom podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí.

Přehlasovaným vlastníkem však může být výjimečně i vlastník, který se shromáždění neúčastnil (např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů) a s rozhodnutím nesouhlasí.

Prévní systém je zcela nestabilní,zákony lze ohýbat libovolně na všechny strany, jak se komu hodí a jak se kdo vyspí. Jediná podmínka, kterou musí dodržet je Ústavu. Zatím. Kdy padne i tato bariéra, těžko soudit.