Pane Kruppe, rád odpovím na Vaše dotazy.

• „Předseda bez vědomí výboru rozhodne o neschváleném výdaji 150 tis. Znamená to, že vlastník má žalovat SVJ?“

To nemohu tušit. Možná, že šlo o náklad nutný k odvrácení hrozící škody. Možná že šlo o náklad, který byl vlastníkům jednotek ku prospěchu. Možná že vlastník jednotky není schopen prokázat zda mu nějaká škoda vznikla ani určit jaká je její výše. Každý případ je odlišný.

• „A SVJ má pak žalovat předsedu?“

Jen hlupák by si vážně pohrával s myšlenkou aby právnická osoba žalovala předsedu výboru, který právnickou osobu zastupuje a při písemném projevu vůle podepisuje (či spolupodepisuje).

Existuje k tomu samozřejmě obecné řešení podle § 165 odst. 2: Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. Dojde-li k této situaci, pak je zjevné, že právnická osoba není schopna vytvořit funkční statutární orgán pro lhostejnost či totální blbost většiny svých členů.

• „Shromáždění rozhodne, aby jej SVJ žalovalo. Výbor to buď udělá, nebo neudělá. Nebo shromáždění nerozhodne proti předsedovi. Jakou právní možnost má nespokojený vlastník ve druhém a třetím případě?“

Druhý případ: výbor odmítá plnit vůli nejvyššího orgánu právnické osoby. Jednotlivý vlastník má možnost navrhnout aby shromáždění zvolilo výbor v jiném složení. Jinou možnost nemá.

Třetí případ: Přehlasovaný vlastník se může (pouze jde-li o důležitou záležitost) domáhat aby o ní soud rozhodl podle § 1209 zákona č. 89/2012 Sb.. Soud bude nejspíše judikovat že se nejedná o důležitou záležitost, nýbrž pouze o záležitost která již byla vyřešena hlasováním v rámci vnitřních právních poměrů právnické osoby. Smete tedy se stolu podání vlastníka jednotky.

Justitianus