Pane SVJ, o zateplení/ne­zateplení oken se už nezmiňujte. V tom problém nespočívá. Už jsem napsal, že rozdíl by byl do 20%.

Píšete tedy, že hodnota nákladů na 1 m2 toho bytu je 350% průměru domu. A tvrdíte, že vlastnice bytu „nadměrně větrá“. Pak tedy nebude problém to prokázat (napsal jsem vám jak to zjistit a zdokumentovat pomocí fotografií fasády).

Lehce také získáte posudek soudního znalce o tom, že teplo odpovídající nákladům ve výši 350% průměru domu nemohlo být použito k vytápění bytu. Je známo, že ke zvýšení vnitřní teploty o 1°C je třeba zvýšit dodávku tepla o 6 procent. (závislost není lineární, při vyšších teplotách rostou ztráty v důsledku intenzivnějšího svislého proudění vzduchu). Byt, který má náklady na vytápění (nepřímý ukazatel spotřeby tepla) zvýšené o 250%, by musel mít vnitřní teplotu minimálně o 30°C vyšší než ostatní byty. Vnitřní teplota v bytě 50°C zřejmě není dosahována, takže něco je velmi špatně.

1. Buď máte neseřízený topný systém s příliš teplou vodou, a pak ve většině bytů postačuje k dosažení vnitřních teplot výkon stoupacího potrubí v bytech (horké stoupačky, studené radiátory).
2. Nebo máte hrubou chybu ve výpočtu, nejspíše v koeficientech používaných ke korekcím náměrů indikátorů.
3. Nebo dodané teplo do problémového bytu v rámci služby „vytápění“ není použito k vytápění místností podle zákona č. 67/2013 Sb., ale uniká z bytu ještě jiným způsobem. Možná otevřenými okny při nadměrném větrání.

Až se prokáže, že máte řádně seřízenou ekvitermní regulaci, že koeficienty jsou v pořádku, a zjistí se nadměrné větrání v jednom bytě (tak, aby to obstálo u soudu), pak vlastníci jednotek mají možnost požadovat po vlastnici bytu náhradu škody, kterou jim tím způsobila.

Justitianus