Pane „aby bylo jasno“, Váš příspěvek se netýká práv vlastníka jednotky podle zákona č. 89/2012 Sb., nýbrž práv příjemce služeb podle zákona č. 67/2013 Sb.. To je odlišná problematika – proto je upravena samostatným zákonem, včetně práva nahlížení.

Podklad podle zákona č. 67/2013 Sb. je dokument, který poskytovatel služeb použil, používá či použije při své činnosti.

Pojem „doklad“ se do zákona č. 67/2013 Sb. dostal nejspíše omylem. Zákonodárce mínil „podklad“, což je od počátku zjevné ze znění zákona. Nakonec to bylo opraveno v novele 104/2015, jak jste napsal.

1. Je to zřejmé již z nadpisu onoho ustanovení: § 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek.
2. Tentýž pojem „podklad“ použil zákonodárce i v textu prvního odstavce: jsou zde uvedeny doklady, které je poskytovatel služeb povinen příjemci služeb „doložit“, a k tomu se poskytovateli ukládá navíc i širší povinnost „umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů“.

Je zjevné, že při vyhotovení vyúčtování vychází poskytovatel služeb z různých dokumentů, které mohou ale nemusí být zároveň dokladem. (Například: tabulka koeficientů korekcí polohy místností, seznam započitatelných podlahových ploch místností, seznam radiátorů a jejich výkonů v místnostech domu, seznam výrobních čísel indikátorů a vnitřních korekčních činitelů, které jsou v každém z nich nich napevno nastavené, protokol o výměně vodoměrů se zapsanými stavy před výměnou a po ní, atd..)

Na základě těchto a jiných dokumentů (podkladů) pak u poskytovatele služeb vznikají doklady rámcově vymezené v § 8 odst. 1: „náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby, provedení vyúčtování“. A na samém konci tohoto řetězce jsou doklady pro jednotlivého příjemce služeb: vyúčtování a předpis záloh.

Příjemce služeb má ze zákona č. 67/2013 Sb. nárok nejen na nahlížení do dokladů vyjmenovaných v § 8 odst. 1, ale také na nahlížení (a kopírování) dalších zdrojových dokumentů (podkladů), které byly při vytváření těchto dokladů použity.

Justitianus