Vážená p.Pavlíno, a ostatní,

v dané záležitosti mám dávno nastudováno a poctivě se každoročně zúčastňuji seminářů pořádaných MMR k dané problematice.

Dopisem z MMR od Ing.Pavla Rakouše, ředitele odboru bytové politiky, ze dne 6.6.2008 pod č.j.: 18238/08–77, E 578/08–77 mám jednoznačně potvrzeno, že vyhláška č.372/2001 Sb. je závazným materiálem, cituji /výňatek/:

„Pro rozúčtování nákladů za předané teplo je rozhodující, že konečný spotřebitel, uživatel bytu či nebytového prostoru, nemá uzavřenou smlouvu s dodavatelem tepla, a proto se jeho spotřeba nehodnotí jako dodávka zboží – tepla, ale jako služba, poskytnutá s užíváním bytu resp. nebytového prostoru. Užití tepla v bytě se nehodnotí úměrně náměru bytového kalorimetru, tzn. z hlediska dodávky množství tepla, ale jako plnění poskytované s užíváním bytu. … Pro rozúčtování nákladů na vytápění a i na poskytování teplé vody je tak splněna podmínka účinnosti pravidel pro rozúčování nákladů podle ustanovení vyhlášky č.372/2001 Sb. Pravidla podle tohoto právního předpisu jsou určena jako prostředek ke spravedlivému, kontrolovatelnému a odborně zdůvodněnému podílu jednotlivých konečných spotřebitelů na celkových nákladech na teplo, dodaném do ústředně vytápěného domu. …“

Matějka