Radka2222 (bez ověření) se zmýlila, když zde zveřejnila citát z judikátu Nejvyššího soudu. Nijak se to totiž netýká problematiky, o které zde diskutujeme.

Ušlo jí totiž, že šlo o trestní věc. Usnesení Nejvyššího soudu se týkalo pouze otázky místní příslušnosti soudu u obviněného, který se nezdržoval na adrese trvalého pobytu, ani adrese kterou oznámil. Soud pak dospěl k závěru, že místně příslušným soudem k projednání trestného činu je soud, v jehož obvodě vyšel trestný čin najevo – to jest obvod, ve kterém bylo podáno trestní oznámení.

Je totálním nesmyslem pokoušet se z trestního zákoníku a soudního řádu dovodit nějaká pravidla pro „přechodný“ pobyt osoby užívající byt podle občanského zákoníku.

Použitelná definice „přechodného pobytu“ je uvedena v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Tento zákon rozlišuje přechodný pobyt s délkou do jednoho roku a přechodný pobyt s délkou více než jeden rok. Jde nepochybně o přechodný a zároveň dlouhodobý pobyt, jak je patrné z nadpisu této části zákona: „Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu“.

• U vědeckých a výzkumných pracovníků může přechodný pobyt trvat více let. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může podat cizinec, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Viz § 42f Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu.
• U studentů může přechodný pobyt trvat po celou dobu studia, což v ČR je až sedm let. Žadatel doloží že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu. Viz ustanovení § 42d Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území.
• U rezidenta z jiného členského státu Evropské unie může přechodný pobyt být dlouhodobý na neomezenou dobu. K tomu viz ustanovení § 42c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie.

Z uvedeného je zjevné, že pojem „přechodný pobyt“ použitý v zákoně č. 326/1999 Sb. není časově omezen. Pojem „přechodný pobyt“ má zcela jiný význam než „krátkodobý pobyt“. Vždyť jsem zde dříve uvedl příklad Američana z Idaha (přechodný pobyt na více let) a fotbalisty z Keni (přechodný pobyt na dva roky). Mohl bych přidat další příklad:

• Studentka z Ukrajiny, která složila přijímací zkoušky na Pedagogickou fakultu v Brně. Bude v ČR mít přechodný pobyt po celou dobu studia, což je podle zákona o vysokých školách až 5+2 = sedm let.

Bude-li během této doby bydlet v Brně v pronajatém bytě, její užívání bytu je nepochybně na dobu přechodnou. Vždyť má na to papír – povolení k přechodnému dlouhodobému pobytu od Ministerstva vnitra! Proto vlastníkovi bytu nevznikne povinnost tuto osobu oznámit SVJ podle ustanovení § 1177 zákona č. 89/2012 Sb.. Vlastník jednotky má přece zákonnou povinnost oznamovat pouze ty osoby, které byt užívají na dobu „nikoli přechodnou“.

Přechodná doba (uvedená v ustanovení § 1177) může tedy trvat podle okolností třebas dva, tří, pět, sedm let, nebo i déle.

Samozřejmě toto lze použít obdobně i pro občany České republiky. Jestliže nájemce nemá v úmyslu užívat byt trvale, ale užívá jej na dobu přechodnou (např. na rok než se ožení, na tři roky než dostuduje, na pět let než odjede na Nový Zéland, atd.), pak vlastník bytu nemá povinnost tohoto nájemce oznámit SVJ. Nájemce má zřejmě bydliště jinde, ale to nemusí vlastník jednotky nijak řešit: jestliže není povinen oznámit SVJ jméno nájemce, neoznamuje ani bydliště tohoto nájemce.

Justitianus

Místní blbečci minusují, ale žádný z nich nedovede napsat nic, co by vyvrátilo jednoznačné znění zákona: Přechodná doba může trvat celé roky. Takového přechodného uživatele bytu nemusí vlastník oznamovat SVJ podle § 1177.