informace
Dobrý den,
pronajímám v bytovém domě byty, je zde v tomto bytovém domě SVJ předseda a místopředseda.Tyto členové výboru po mě chtějí iniciály a kontakty na nájemce(veškeré platby jsou psané na mě) v jednotlivých bytech.Mohu tyto informace předat,nebo se jedná o ochranu dat?Nechci být proti nikomu,jen nechci udělat chybu.
Roman Lébl
Někteří zde dovozují, že pokud má SVJ sdělit i adresy nájemců, tak musí vést i seznam nájemců. Ale zákon takovou povinnost neukládá, na rozdíl od seznamu členů SVJ. Už to zde bylo i doloženo, jaké má vlastník povinnosti, hlásit adresy a kontakty na nájemce to však není.
Soud k tomu jistě může dojít na základě požadavku sdělení adres nájemců, pokud o to člen SVJ požádá (§ 1178 o.z.). Takové závěry dovozují i někteří zde píšící.
Taková povinnost musí být založena ve stanovách a musí k tomu být souhlas nájemce. K plnění zákonných povinností SVJ seznam nájemců nepotřebuje, nevidím tedy žádné zákonné oprávnění SVJ vést seznam nájemců SVJ a tím bez souhlasu nájemců.
SVJ tedy sdělí adresy nájemců dle § 1178 o.z., ale jen v případě, že je má k dispozici (legálně).
Osoba odpovědná za správu domu, ani váš předseda a místopředseda nemá ze zákona povinnost takové údaje zjišťovat a shromážďovať. Nenařizuje mu to žádný paragraf žádného zákona. Předseda, místopředseda ani osoba odpovědná za správu domu nejsou s vašimi nájemíky v žádném vztahu a je im prd do toho, jak se jmenují a jakou mají adresu a jaké mají číslo telefonu. Jsou ve vztahu pouze s vámi a jakýkoliv problém mají povinnost řešit s vámi ne s vašimi nájemníky. Je to opět sbírání informací o lidech, nic jiného to není.
Toto není pravda: „osoba odpovědná za správu domu nejsou s vašimi nájemíky v žádném vztahu a je im prd do toho, jak se jmenují a jakou mají adresu a jaké mají číslo telefonu“. Minimálně to je vztah sousedský. Další a podstatně důležitější je oblast havárií, kde může být problém zprodlení. Pokud vlastník bude v Rusku, Ukrajině, nedostupný pro mítink či jinak nedostupný, tak je tu šance, že se dovolají alespon nájemníkovi. A to může být jak, že teče k němu, tak že teče voda od něho.
Otakar Šulc se mýlí ve všem co napsal.
Tvrdí, že osoba odpovědná za správu domu prý má s nájemci bytů „vztah sousedsedský“. To je ovšem nesmysl: právnická osoba SVJ není zpravidla sousedem pro nikoho, a už vůbec ne pro pouhého nájemce. SVJ nemůže protizákonně shromažďovat osobní údaje bez výslovného písemného souhlasu osob, o které se jedná. Pan Šulc si to představuje velmi naivně. Dostal by se rychle do rozporu se zákonem.
Druhý omyl pana Šulce spočívá v jeho líčení jak kontakt na nájemce zachrání dům při havárii vody. Jenže nebere do úvahy že nájemce není tím, kdo by měl být dostupný 24 hodin a 7 dnů v týdnu! Nájemce zkrátka takovou povinnost nemá. K tomu uvádím:
Podle ustanovení § 2275 občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část (…). Z uvedeného plyne, že zákon výslovně počítá s tím, že nájemce se vůbec nemusí zdržovat v bytě.
Pro zajímavost uvádím jak občanský zákoník řeší přístupnost bytu pro případ, že nájemce se v bytě nezdržuje. Podle § 2269 platí, že ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas pronajímateli; současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel. Z uvedeného plyne, že při nepřítomnosti nájemce do dvou měsíců není jeho povinností ani to oznamovat pronajímateli, ani zajistit přístup do bytu jinak.
Představte si, že byste řešili únik plynu, požár v bytě nebo havárii vody až po měsíci nebo dvou. Tak si to představují naši moudří zákonodárci…
Zákon nedává SVJ právo zjišťovat ani jméno a bydliště osoby která se v bytě zdržuje, ani jméno a bydliště či jiný kontakt na osobu, kterou nájemce případně pověřil aby zajistila vstup do bytu v době jeho déletrvající nepřítomnosti.
V důvodové zprávě k zákonu č. 89/2012 Sb. je vysvětleno, že SVJ prý použije osobní údaje a nahlášené počty osob například při zemětřesení či požáru domu, aby se vědělo kolik lidí mají hasiči zachraňovat. Pitomost takového zdůvodnění je očividná.
Justitianus
Jardasi, máte pravdu.
Skutečně se nemusí oznamovat „jména a adresy nájemců“, ani „jména a adresy vlastníků jednotek“. Většina příspěvků v této diskusi je staršího data. Zákon se ovšem změnil ke dni 1.7.2020 a vše je jinak. O nějakých „adresách“ se zákon nezmiňuje.
Zákon č. 89/2012 Sb. požaduje ve svém ustanovení § 1177, aby vlastník jednotky oznámil své jméno, BYDLIŠTĚ, jméno a BYDLIŠTĚ osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů.
Vlastník jednotky tedy má povinnost oznámit jméno a bydliště svého nájemce pouze v případě, že nájemce neužívá byt na dobu přechodnou. Prakticky to bude pouze tehdy, jestliže nájemce si zřídil trvalý pobyt na adrese domu. V ostatních případech vlastníkovi bytu nevzniká povinnost cokoliv oznamovat.
Pro ty, kdo zde mudrují o „dosažitelnosti“ nájemců: údaj o bydlišti vám k tomu neposlouží. Podle § 80 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.
- Nájemce na dobu určitou nemusí mít bydliště v pronajatém bytě. Vždyť nemá v úmyslu zdržovat se na této adrese trvale (když ví, že pronajímatel jej může po roce vyhodit). Užívá byt na dobu přechodnou. Proto jej vlastník bytu vůbec nemusí oznámit SVJ. A pokud snad něco oznámí (z pilnosti), pak může jít o bydliště nájemce, které je ovšem na jiné adrese, v jiné obci či v jiném státě.
- Ani u nájemce na dobu neurčitou není možné vždy tvrdit, že má bydliště právě na adrese domu. Záleží na tom, zda na této adrese má zřízený i trvalý pobyt. Jestliže nemá zřízen trvalý pobyt, pak vlastník bytu může důvodně předpokládat, že nájemce užívá byt v domě na dobu přechodnou a nehodlá v místě žít trvale. Proto vlastník jednotky nemá povinnost oznámit ani jméno, ani bydliště nájemce.
- Americký vrcholový manažer, který má bydliště v Boise, Idaho (U.S.A.), prauje v ČR a má pronajatý byt v Praze. Vlastník bytu jej tedy vůbec nebude oznamovat SVJ, protože manažer užívá byt na dobu která je pouze přechodná (pouze na dobu stanovenou v pracovním povolení).
- Fotbalista z Keni, který hraje prvoligový fotbal v Plzni, má samozřejmě v Plzni pronajatý byt. Je ovšem v plzeňském klubu na dvouletou smlouvu, tedy opět stejný případ: přechodné užívání bytu. Vlastník bytu jej vůbec nebude oznamovat SVJ.
- Ukrajinský dělník, který má bydliště a rodinu v Novovolynsku (Ukrajina): stejný případ. Protože je jisté, že v ČR je pouze na přechodnou dobu (nepožádal o občanství ČR), není povinností vlastníka jednotky oznamovat SVJ ani jméno, ani bydliště tohoto nájemce.
Justitianus
Ovšem je rozdíl mezi trvalým pobytem a trvalým bydlištěm, A stejně tak rozdíl mezi přechodným pobytem a přechodným bydlištěm. Trvalý a přechodný pobyt jsou veřejnoprávním pojmem a řeší si je MVČR. Do ustanovení § 1177 Zákona č. 89/2012 Sb se nepromítá, protože občanský zákoník je o soukromém právu. Trvalé bydliště, resp. bydliště řeší NOZ §80 a pojem přechodné bydliště český právní řád již nezná. Takže pokud pronajímající vlastník nedoloží, že mají jeho nájemníci bydliště jinde, stále se na něj vztahuje povinnost § 1177 Zákona č. 89/2012 Sb.
„Vlastník jednotky tedy má povinnost oznámit jméno a bydliště svého nájemce pouze v případě, že nájemce neužívá byt na dobu přechodnou.“
A taky pouze v případě, pokud nájemce vůbec bydliště má. Není mi známo, že by právnická osoba měla bydliště.
Pokud tedy pronajmu byt právnické osobě, oznamovací povinnost podle § 1177 buď nemám vůbec, a nebo pouze co do počtu osob.
Osoba (bez ověření) má naprostou pravdu.
Občanský zákoník rozlišuje „člověka“ a „osobu“. Pouze člověk (tedy osoba fyzická) má jméno a bydliště (§ 80). Je-li osoba právnická, pak tyto dva údaje neexistují.
- Proto vlastník jednotky nemá povinnost oznámit SVJ své jméno či bydliště, je-li právnickou osobou. Není totiž co oznámit.
- Vlastník jednotky nemá ani povinnost „oznámit nabytí vlastnictví jednotky“, pokud mu takovou povinnost neukládají stanovy. To platí jak pro osobu fyzickou (člověka), tak pro osobu právnickou.
- Vlastník jednotky nemá povinnost oznámit SVJ jméno a bydliště nájemce, je-li nájemcem právnická osoba. Není co oznámit.
- Vlastník jednotky nemá povinnost oznámit SVJ jméno a bydliště nájemce (člověka), jestliže si není jist, že nájemce užívá byt s úmyslem žít tam trvale. Pokud by snad vlastník jednotky oznámil SVJ osobní údaje nájemce bez toho, že by měl od nájemce potvrzeno odhodlání užívat byt trvale, pak jednal v rozporu se zákonem. Sdělil osobní údaje jiné osoby bez souhlasu této osoby a bez právního důvodu.
Pokud jde o oznamování „počtu osob“: Nejde o jakýkoliv „počet osob“, nýbrž pouze o „počet osob, které budou mít v bytě domácnost.“ V bytě může být ubytováno mnoho osob, které zde ovšem nemají domácnost. Proto vlastník jednotky neoznamuje jejich počet podle § 1177.
Justitianus
„Vlastník jednotky nemá ani povinnost „oznámit nabytí vlastnictví jednotky“, pokud mu takovou povinnost neukládají stanovy. To platí jak pro osobu fyzickou (člověka), tak pro osobu právnickou.“ (Vložil Justitianus, 2. Únor 2021 – 11:25)
Pro člověka tato povinnost plyne z § 1177. Odkud soudíte, že nikoliv?
Tak to si odporujete, právnická osoba přece nemá počty osob :-) Patová situace.
Pozor na zákon o službách, podle něj hlásit počty osob ale musíte. No ve smlouvě máte 1 osobu (právnickou:-)
Co na to Justitián?
Ps: počty osob prý netřeba dle ZOS (sankcionováno!) hlásit, pokud se nic nerozúčtovává dle osob. A podle o.z. to není sancionováno vůbec a ani to nemůže vlastník vědět, kdo, kdy a jak dlouho v bytě bude bydlet?
A co stanovy? Co když stanovy stanovují povinnost hlásit počty osob?
„se nemusí oznamovat „jména a adresy nájemců““ (Vložil Justitianus, 2. Únor 2021 – 8:44)
Musí se oznamovat „jméno a bydliště osoby, které /vlastník jednotky/ přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou“ (§ 1177 občanského zákoníku).
Justitianus, místo aby odpověděl a poradil, poukazuje na rozdíl mezi adresou a bydlištěm a mezi nájemcem a osobou, které vlastník jednotky přenechal byt k užívání.
Už se zde řešilo.
Ok, chápu, že se změnil zákon od 7/2020.
Takže definice přechodnosti spočívá toliko v ne/nahlášení TP na adrese domu, chápu to správně? To ani člen SVJ nemá pod kontrolou, resp. ohlašovna mu doručí oznámení, takže pouze v tom případě musí člen hlásit jméno + adresu domu SVJ – je to tak?
Ale mi to hlava přesto nebere, když musí člen hlásit esvéjéčku osobu s TP v domě (kterou si přece SVJ může samo zjistit z ohlašovny pobytu) a nemusí hlásit ty jmenované cizince, podle mě to nedává moc smysl.
Z praxe totiž:
- jedině Svj si může zjistit jména všech osob přihlášených k TP v domě (to je na jiné téma, jak donutit svj k zjištění, k ověření, zda se starý nájemce již odhlásil),
- jak ten přechodný tak ten dlouhodobý s TP v průměru v nájmu bydlí stejně dlouho, tak to je,
- esvéjéčka mají ve stanovách nakopírované celé odstavce zákonů, v tomto případě tedy tu starou verzi, takže zde platí co, jejich stanovy (=stará verze zákona) anebo znění platné v aktuálním zákoně.
Pane Jardasi, ono je to poněkud jinak. Vy to popisujete zkratkovitě. Možná jsem to měl vysvětlit podrobněji. Trvalý pobyt je možno použít jedině jako pomocný (podpůrný) údaj při rozhodování zda oznámit či neoznámit SVJ osobu podle § 1177.
- Adresa trvalého pobytu nezakládá přihlášenému člověku žádné právo k domu či dokonce ke konkrétnímu bytu. Ostatně na „žluté kartičce“ kterou dostane v ohlašovně se vůbec nevypisuje číslo bytu. Viz: https://obcan.mupe.cz/…806084ad54cb.
Vlastník jednotky není povinen oznamovat jméno a bydliště toho komu přenechal byt do užívání jen proto, že ten člověk má na adrese domu trvalý pobyt! Je povinen oznámit jméno a bydliště nájemce tehdy, jestliže
- tato osoba je je člověk (neboli fyzická osoba), a zároveň platí, že
- vlastník jednotky přenechal tomuto člověku byt k užívání na dobu nikoli přechodnou.
Jestliže si nájemce zřídil trvalý pobyt v domě, je to jen určitý ukazatel toho, že (snad) chce užívat byt na dobu nikoliv přechodnou. Ovšem jestliže ten nájemce má smlouvu na dobu určitou (např. na jeden rok nebo dva roky), pak vlastník jednotky nemůže považovat nájemce za uživatele bytu na „dobu nikoliv přechodnou“. I kdyby nájemce měl vyřízený ten trvalý pobyt!
Justitianus
OK, pokud to není na kartičce v kolonce, tak doplňuji: sdělili mi, že to mají napsané na nějakých papírkách, k jakému bytu se kdo hlásí.
Pochopil jsem, že to nevedou v databázi, ale že to někde mají v poznámce a lze to pracně dohledat.
třeba na komentář k § 2326 NOZ i na samotné znění paragrafu :-) účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení, účelem smlouvy o ubytování je poskytnout mu přechodné ubytování (tj. prozatímní pobyt v prostoru, kde může uspokojit své základní životní a společenské potřeby). Ubytování tedy předpokládá, že bytová potřeba (bydlení) ubytovaného je saturováno jinde. Jde tedy např. o ubytování turisty, ubytování zaměstnance, který má bydliště mimo obec pracoviště, ubytování studenta, který studuje mimo obec svého bydliště, apod.
pokud někdo někde BYDLÍ, tak to není doba přechodná.
A Radka2222 zase píše zbytečnosti. Nepochopila o čem je tato diskuse.
Takže znovu: Zde se nediskutuje o poskytování ubytovacích služeb. Diskutuje se o přenechání bytu jiné osobě. Při tom je bezvýznamné zda byt byl přenechán k ubytování, nebo k bydlení, nebo k nějakému jinému užívání (např. pro kancelářské činnosti, jako provozovna živnostníka – překladatele či programátora, atd.). Zákonodárce rozlišuje v § 1177 pouze dva možné stavy:
- Byt je přenechán jiné osobě na dobu přechodnou, nebo
- Byt je přenechán jiné osobě na dobu nikoli přechodnou.
V prvním případě nevzniká vlastníkovi jednotky povinnost oznámit ani jméno ani bydliště osoby, které přenechal svůj byt. To je vše, co potřebujeme vědět.
Víme, že zákon č. 326/1999 Sb. zařazuje pod „přechodný pobyt“ pobyty v délce do 90 dnů, ale také přechodné pobyty s délkou do jednoho roku, i přechodné pobyty s délkou třebas dva či pět či více roků. Je to v zákoně uvedeno, černé na bílém. Je třeba z toho vyjít, protože jiná definice „přechodnosti“ v právních předpisech neexistuje.
Otázkou zůstává co chtěl zákonodárce docílit. Tím, že vlastníkovi neuložil povinnost oznamovat jméno a bydliště uživatele bytu při užívání na přechodnou dobu, zbavil tím SVJ možnosti zjistit a uchovávat tyto údaje.
Justitianus
326/1999 Se dotýká výlučně cizinců, ne?
Jak to děláte ve vašem SVJ?
A jak se postupuje, když si SVJ opsala do stanov minulý zákon a vyžaduje údaje?
Ze schválnosti jim pak odlepuje ze schránek a zvonků jmenovky :-) Policie to dává na město a město to odkládá (není důkaz, není viník).
Je tak patrné, že takovým místem může být jakékoli místo pobytu obviněného, které není jeho stálým ani trvalým bydlištěm, kde však přebývá, a to nikoli náhodně nebo nahodile. Takové místo předpokládá, že obviněný zde setrvává po určitou trvalou, nikoli zcela přechodnou dobu (např. v bydlišti prarodičů, přítele nebo přítelkyně apod.) či proto, že přechodně zde řeší dočasnou nemožnost najít trvalé bydliště (např. ubytovny, azylové domy atd.). Přitom však nejde o místa, kde přebývá jen po krátkou dobu za určitým konkrétním účelem (např. pobyt v hotelu na dovolené, krátkodobá návštěva u známého nebo příbuzného apod.).
Radka2222 (bez ověření) se zmýlila, když zde zveřejnila citát z judikátu Nejvyššího soudu. Nijak se to totiž netýká problematiky, o které zde diskutujeme.
Ušlo jí totiž, že šlo o trestní věc. Usnesení Nejvyššího soudu se týkalo pouze otázky místní příslušnosti soudu u obviněného, který se nezdržoval na adrese trvalého pobytu, ani adrese kterou oznámil. Soud pak dospěl k závěru, že místně příslušným soudem k projednání trestného činu je soud, v jehož obvodě vyšel trestný čin najevo – to jest obvod, ve kterém bylo podáno trestní oznámení.
Je totálním nesmyslem pokoušet se z trestního zákoníku a soudního řádu dovodit nějaká pravidla pro „přechodný“ pobyt osoby užívající byt podle občanského zákoníku.
Použitelná definice „přechodného pobytu“ je uvedena v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Tento zákon rozlišuje přechodný pobyt s délkou do jednoho roku a přechodný pobyt s délkou více než jeden rok. Jde nepochybně o přechodný a zároveň dlouhodobý pobyt, jak je patrné z nadpisu této části zákona: „Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu“.
- U vědeckých a výzkumných pracovníků může přechodný pobyt trvat více let. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může podat cizinec, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Viz § 42f Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu.
- U studentů může přechodný pobyt trvat po celou dobu studia, což v ČR je až sedm let. Žadatel doloží že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu. Viz ustanovení § 42d Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území.
- U rezidenta z jiného členského státu Evropské unie může přechodný pobyt být dlouhodobý na neomezenou dobu. K tomu viz ustanovení § 42c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie.
Z uvedeného je zjevné, že pojem „přechodný pobyt“ použitý v zákoně č. 326/1999 Sb. není časově omezen. Pojem „přechodný pobyt“ má zcela jiný význam než „krátkodobý pobyt“. Vždyť jsem zde dříve uvedl příklad Američana z Idaha (přechodný pobyt na více let) a fotbalisty z Keni (přechodný pobyt na dva roky). Mohl bych přidat další příklad:
- Studentka z Ukrajiny, která složila přijímací zkoušky na Pedagogickou fakultu v Brně. Bude v ČR mít přechodný pobyt po celou dobu studia, což je podle zákona o vysokých školách až 5+2 = sedm let.
Bude-li během této doby bydlet v Brně v pronajatém bytě, její užívání bytu je nepochybně na dobu přechodnou. Vždyť má na to papír – povolení k přechodnému dlouhodobému pobytu od Ministerstva vnitra! Proto vlastníkovi bytu nevznikne povinnost tuto osobu oznámit SVJ podle ustanovení § 1177 zákona č. 89/2012 Sb.. Vlastník jednotky má přece zákonnou povinnost oznamovat pouze ty osoby, které byt užívají na dobu „nikoli přechodnou“.
Přechodná doba (uvedená v ustanovení § 1177) může tedy trvat podle okolností třebas dva, tří, pět, sedm let, nebo i déle.
Samozřejmě toto lze použít obdobně i pro občany České republiky. Jestliže nájemce nemá v úmyslu užívat byt trvale, ale užívá jej na dobu přechodnou (např. na rok než se ožení, na tři roky než dostuduje, na pět let než odjede na Nový Zéland, atd.), pak vlastník bytu nemá povinnost tohoto nájemce oznámit SVJ. Nájemce má zřejmě bydliště jinde, ale to nemusí vlastník jednotky nijak řešit: jestliže není povinen oznámit SVJ jméno nájemce, neoznamuje ani bydliště tohoto nájemce.
Justitianus
Místní blbečci minusují, ale žádný z nich nedovede napsat nic, co by vyvrátilo jednoznačné znění zákona: Přechodná doba může trvat celé roky. Takového přechodného uživatele bytu nemusí vlastník oznamovat SVJ podle § 1177.
Píšete, že „ohlašovna vlastníkovi jednotky (bytu) doručí informaci o přihlášení TP do jeho bytu ze zákona“. Pokud tedy SVJ VLASTNÍ nějakou jednotku, tak se dozví osoby přihlášené k TP. Ale to asi není převažující situace, že? Ohlašovna vůči SVJ nemá žádné povinnosti.
Svj nic automaticky neobdrží, kde o tom píšu?
Svj si naopak může vyžádat dle ustanovení § 10 odst. 8 – písemnou žádostí na ohlašovnu jména, příjmení a datum narození občanů, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Tedy obdrží soupis za “celý barák”.
Ještě nějaké nepochopení?
"Svj si naopak může vyžádat dle ustanovení § 10 odst. 8 – písemnou žádostí na ohlašovnu jména, příjmení a datum narození občanů, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Tedy obdrží soupis za “celý barák”.
Ještě nějaké nepochopení?" (Vložil Jardas (bez ověření), 2. Únor 2021 – 11:22)
§ 10 odst. 8 o SVJ nic výslovně neříká ani se uvedené ustanovení na SVJ nedá vztáhnout.
Odstavec
(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
Zákon jsem jmenoval v postu z
2. Únor 2021 – 10:39
Ale pro jistotu zde dávám link: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-133
Ono je jednodužší minusovat, než studovat.
Jen doplňuji, aby zase nedošlo k nepochopení laiků:
1/ Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu (v tomto případě vlastníku bytové jednotky) změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.
Upozorňuji, že když nájemce přihlásí bydlící osoby nebo podnájemce, tak už ohlašovna neuvádí jmena, ale jen o kolik osob se změnilo!!!
§ 10 odstavec 7 zákona
Následně ale informaci o tom, k jakému bytu a vlastníku jednotky se přihlásila, “ztratí”… A jediná možnost, jak zjistit, kdo je v čísle popisném aktuálně hlášen je JEN přes SVJ:
2/ Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu (SVJ!) na jeho písemnou žádost
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž
vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu.
Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu
doručeno do vlastních rukou.
§ 10 odstavec 8 zákona https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-133
Vlastníkovi jednotky to ohlašovna nikdy nesdělí!!!
Dopátrat se, která osoba patří do které jednotky je tak trochu šedá zóna…
Z textu „Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu (SVJ!)“ lze soudit, že popleta Jardas se domnívá, že SVJ je vlastníkem objektu. Pak je vše jasné! Pokud by SVJ bylo vlastníkem objektu, tak má Jardas pravdu. Ale protože SVJ není vlastníkem objektu, tak se Jardas odkopal. Jeho spam by se měl mazat.
Já cituji zákon (paragrafy máš uvedeny). Statutárnímu orgánu SVJ se údaje poskytují, to vím jistě.
Tak ještě jedna citace, pro nevěřící “opravovače” bez praxe:
Ve vztahu k předmětnému ustanovení zákona o evidenci obyvatel je na
tomto místě zapotřebí zdůraznit, že jednotlivému vlastníkovi jednotky
(členovi společenství vlastníků jednotek) nelze údaje z agendového
informačního systému evidence obyvatel podle ustanovení § 10 odst.
8 zákona o evidenci obyvatel poskytnout, a to ani údaje o osobách
hlášených k trvalému pobytu v bytové jednotce, jejímž je vlastníkem.
Důvodem je absence čísla bytu jako součásti adresy – údaje vedeného
v agendovém informačním systému evidence obyvatel. Předmětem
vlastnictví – bytová jednotka –
není jako objekt ve smyslu zákona o evidenci obyvatel vedena s vlastní
adresou (jedinečnou, roz- dílnou od adres ostatních bytů v témže domě).
Navíc samotný zákon o evidenci obyvatel rozlišuje jak vlastníka objektu,
tak i vlastníka vymezené části objektu. Jak již bylo výše uvedeno,
informace podle § 10 odst. 8 se poskytují pouze vlastníkovi objektu,
nikoliv vlastníku vymezené části objektu.
Řešením tedy byla žádost o poskytnutí údajů podle zákona o evidenci obyvatel podaná statutárním orgánem společenství vlastníků jednotek.
„ohlašovna mu /členovi SVJ/ doručí oznámení“ (Vložil Jardas (bez ověření), 2. Únor 2021 – 10:12)
Jak jste na to přišel? Odkud to plyne?
„Svj si může zjistit jména všech osob přihlášených k TP v domě“ (Vložil Jardas (bez ověření), 2. Únor 2021 – 10:12)
Jak jste na to přišel? Odkud to plyne?
Proč mě minusujete z neznalosti?!
- na to je zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ohlašovna vlastníkovi jednotky (bytu) doručí informaci o přihlášení TP do jeho bytu ze zákona, bohužel v tu chvíli “ztrácí” ohlašovna přehled o jednotce (ta zůstává prý jen na tzv. žluté kartičce) a v databázi TP vede pouze evidenci TP na dům!
Jo a pokud přihlášená osoba přihlásí pak další osoby, tak vám přijde jen změna osob už bez jména, takto:
Oznámení změny v počtu osob přihlášených k trvalému pobytu Ve smyslu § 10 odst. 7 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vám jako vlastníku objektu oznamujeme změnu v počtu osob přihlášených ve Vašem objektu k trvalému pobytu:
kdo přihlašuje: xxxx Počet osob: yy
Takže si musíte jako vlastník bytu sám evidovat…
Jo a odhlášení vám nepřijde nikdy, zákon to neřeší!
- Tu evidenci na dům vydá ohlašovna TP pouze spolu/majiteli nemovitosti a v SVJ pouze výboru (záleží, jak je výbor zapsán v rejstříku, takže typicky musí víc členů výboru), stránka je tuším za 20 nebo za 50,– nevím přesně a SVJ ji údajně podle toho zákona ani nesmí předat dál.
„Tak si to představují naši moudří zákonodárci…“ (Vložil Justitianus, 31. Leden 2021 – 10:13)
Kteří moudří zákonodárci? Moudrý zákonodárce je v Česku a pro Česko jenom jeden. Patrně míníte rovněž Evropský parlament?
Pane Otakare Šulci,
nepište to zde, napište to moudrému zákonodárci.
Moudrý zákonodárce totiž požaduje, aby správce měl seznam nájemců (s adresami na Ukrajině, Kapverdách ad.), nikoliv seznam skutečných uživatelů.
§1178
Požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v domě. Navíc nájemce jedná s vlastníkem ne s osobou odpovědnou za správu domu. Ta s nájemníkem nemá lautr nic společného.
Jak správně píšete, SVJ musí sdělit „jméno a adresu kteréhokoli nájemce v domě“. Nedovedu si představit, jak tuto povinnost může SVJ splnit, pokud si tyto údaje nebude evidovat.
Zcela jistě to splnit nemůže. Platí GDPR a jakýkoliv nájemník nemá žádné právo tyto údaje a informace dostat. Vlastník bytu si je může zjistit u jiného vlastníka bytu, pokud je potřebuje. SVJ není žádná zpravodajská služba, která by poskytovala informace dle zadání kohokoliv, jak si kdo přeje.
Když se oháníte GDPR, tak si nejdříve GDPR přečtěte a pokuste pochopit. Podle § 1177 má SVJ povinnost podle zákona a tím naplňuje čl. 6 GDPR. Podle § 1178 má jiný člen SVJ právo a tím také naplňuje čl. 6 GDPR. Souhlas nájemce tedy není nutný. Ale pro pochopení musíte splňovat § 4 občana.
Čl. 6 odst. 1 písm. c) zní: zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. V tomto smyslu má SVJ právní titul „povinnost“ a nemusí se dožadovat právního titulu podle čl. 6 odst. 1 písm. a) „souhlas“. Původní dotaz zněl, zda může tazatel shromažďovat údaje o nájemcích. Odpovídám ano, SVJ svědčí titul „povinnost“. Omlouvám se, píšu pro osoby, které četli GDPR a splňují § 4 občanského zákoníku.
Ale já zřejmě ten § 4 občana nesplňuju,protože jsem v § 1177 nenašel žádnou povinnost SVJ.tak jak to píšeš v tom odkazu výše.
„Podle § 1177 má SVJ povinnost podle zákona“
V § 1177,který je mimochodem v pododdílu
„Práva a povinnosti vlastnika jednotky“je uvedeno,že
(1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. To obdobně platí i v případě změny údajů uvedených v oznámení.
(2) Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.
Já tam teda žádnou povinnost SVJ nevidím,ale je docela možné,že to tam je a vidí to jenom ti ,co splňují ten § 4 občana.
„já zřejmě ten § 4 občana nesplňuju“
§ 4 nesplňuje polovina populace, což plyne bezprostředně z vlastností průměru. Probírá se na obecné škole, kterou zákonodárci i právníci absolvovali.
(§ 4 je navíc napsán tak nešikovně, že existují i jiné jeho výklady, podle nichž toto ustanovení nesplňuje ještě větší díl populace. Odůvodnění v tomto případě už ale vyžaduje hlubší znalosti, jimiž právníci nemusí disponovat.)
§1177 (2) Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby. CO je domácnost není nikde definované a počet osob je k ničemu. Nesplnitelná blbost.
přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby – kde tam vidíte co o domácnosti?
průměrně inteligentní člověk pochopí, že když je povinnost hlásit někomu něco, že ten někdo by o tom měl mít nějaký záznam.
já osobně chci vědět, jak se jmenuje a kde oficiálně bydlí ten, kdo má přístup k mému majetku a toto ustanovení je velmi rozumné.
už se stalo, že nájemníci vykradli kočárkárnu a vlastník nám sdělil, že neví, kde bydlí, jen že je to Jan Novák :-( právníci sdělili, že nelze vymáhat v tomto případě škody na vlastníkovi, pouze na zlodějích.
Radko, kde by asi podle vás měl bydlet nájemník?
Samozřejmě, jsou nájemníci, kteří mívají adresu trvalého pobytu jinde a nezmění ji. Znění § 1177 OZ ale není jednoznačné. My jsme do stanov pro jistotu dali, že chceme jméno a adresu trvalého pobytu (protože skutečné bydliště je v našem domě), přesně pro účely vandalismu, krádeží, vymáhání náhrady škody. Policie už bude schopna dotyčného dohledat. Není ale jisté, zda by nám ÚOOÚ neuložil pokutu, že požadujeme nadbytečný osobní údaj, protože podle našeho názoru účelem § 1177 je znát adresu, kde nájemník skutečně bydlí a kde je dosažitelný.
Pokud nebytovou jednotku pronajme podnikající fyzická osoba, má adresu sídla.
Může se ojediněle stát, že nebytovou jednotku pronajme nepodnikající fyzická osoba a v jejím případě je nutno znát adresu trvalého pobytu, jelikož v našem domě nebydlí.
Pronajme-li jednotku právnická osoba, chceme znát její sídlo. Navíc právnická osoba není subjektem osobních údajů, můžeme tedy zpracovávat též IČO. Víc údajů vědět nepotřebujeme, vše najdeme v obchodním rejstříku.
„My jsme do stanov pro jistotu dali, že chceme jméno a adresu trvalého pobytu nájemníka“ „protože podle našeho názoru účelem § 1177 je znát adresu, kde nájemník skutečně bydlí a kde je dosažitelný.“
Tuto informaci by měl mít pouze pronajímatel a nikoliv Právnická osoba SVJ!Nájemník nemá nájemní smlouvu uzavřenou s právnickou osobou SVJ,ale pouze s majitelem pronajímané jednotky.
"§ 1176/89/2012 Sb.,
Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i „zajistit“ jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu."
A vy,jako členové SVJ,kteří si tuto nezákonnou blbost dali do stanov, včetně vašich „fundovaných“ statutárů, kteří si hrají na „bohy“, jste vůči nájemníkovi v jakém právním vztahu,že vyžadujete jeho důvěrné nacionále a jakým zákonným způsobem si chcete ověřit,že ty údaje souhlasí?:-)
Škodu,kterou způsobí nájemník na společných částech, přece musíte vymáhat po vlastníkovi (§ 1176/89/2012 Sb.,),který mu byt pronajal a nikoliv po nájemníkovi!
Přeji hezký den.JaVa
Podle § 1177/2 NOZ je vlastník jednotky povinen sdělit osobě odpovědné za správu domu, tj výboru SVJ, jméno a adresu osob, kterým přenechal jednotku k užívání. Na tyto údaje poskytované podle zákona se žádná ochrana osobních údajů (ve vztahu k vlastníkovi) nevztahuje.
Poslední komentáře