Asi vás zklamu, ale § 13 občanského zákoníku nezavedl do českého právního řádu precedenční právo. Přímo v důvodové zprávě se uvádí: „třebaže zdejší právní řád nestojí na precedentech, nelze pominou faktický význam rozhodovací praxe při konkretizaci dosahu abstaktních normativních konstrukcí právních předpisů, při nalézání konkrétního obsahu neurčitých právních pojmů… … a při dotváření práva vůbec“. Nelze tedy hovořit o precedenčním právu, ale o soudním dotváření práva.

Platí, že posuzování týchž nebo podobných případů rozdílně není právo, nýbrž libovůle nebo rozmar. Zároveň však platí, že je třeba zabránit praxi, kdy se při používání publikovaných judikátů neberou v úvahu podstatné rysy toho kterého konkrétního právního případu a na daný případ se pouze mechanicky a nekriticky aplikují již vydaná rozhodnutí.