V režimu výlučného užívání může být pouze část společné části, přičemž uživatelem může být člen (vlastník) nebo cizí osoba. Uživatel výlučného užívání může tuto část užívat trvale, odkupem do vlastnictví, nebo jen dočasně, jako nájemce části. Stane-li společná část vlastnictvím osoby existujícího vlastníka nebo vlastníka nového nastanou nové poměry ve vlastnictví a v PV přepočítají vlastnické poměry, přičemž původním vlastníkům vlivem snížení společné části (= navýšení části ve vlastnictví) dojde i k poklesu spoluvlastnického poměru. A dále SVJ již pokračuje bez existence režimu výlučného užívání. Pokud existence režimu výlučného užívání se týká společné části pronajatého majetku nenastanou změny spoluvlastnických poměrů a ani plateb stanovených dle této rozvrhové základny. Sazbu nájmu je třeba stanovit tak, aby kompenzovala za tuto část nároky přispívání na:

1. správu domu a pozemku
2. vlastní správu má-li rozměr jednotky
3. zálohy služeb, je-li taková potřeba opodstatněná
4. finanční náhradu za omezení přímého užití společné části.

1–3 z inkasa nájmu spojí s ostatním zdrojem vlastníků bude-li použití společné nebo se vytvoří oddělený zdroj, bude-li využití pouze pro část ve výlučném užívání. Část 4 vyplatí vlastníkům jako podíl výnosu z pronájmu.