To, že příjem ze společných částí patří spoluvlastníkům platilo vždy.

A já jsem se vám snažil sdělit, že soud vysoce pravděpodobně dospěje k závěru, že většina spoluvlastníku vyjádřila vůli tento svůj příjem ponechat v SVJ jako dlouhodobou zálohu a že skutečnost, že tuto vůli realizovali špatným textem usnesení bude nepodstatná (místo aby hlasování proběhlo o mimořádné dlouhodobé záloze o výši odpovídající příjmu z pronájmu se hlasovalo o nakládání s částkou získanou pronájmem). Soudci vysoce pravděpodobně vyloží jejich úmysl způsobem souladným se zákonem a nikoliv aby čistě formálně zamítli usnesení pro jeho vadný text. A dále také vysoce pravděpodobně narazíte na sice nesmyslnou (a já osobně proti ní bojuji), ale soudy používanou konstantní judikaturu znemožňující soudně napadat usnesení, která soud neshledá důležitými.

A ano, pokud se mě zeptáte na to, zda soudy a soudci nemají úctu k právům menšinových vlastníků, tak ano, to bohužel nemají. Jinak by nikdy nemohli vyprodukovat usnesení, na které jsem vás odkazoval, kde česká justice odmítla vyslovit neplatnost usnesení, co nikdy nebylo přijato (pro absenci usnášeníschopnosti) s odkazem na „nedůležitost“ tohoto usnesení.