Pane zdeseny clene SVJ,

v souvislosti s povinností vlastníka umožnit vstup do bytu osobě odpovědné za správu při stavebních úpravách jste podmiňoval umožnění vstupu pouze prostřednictvím státního orgánu. V DZ k § 1182 citované novely uvádí:

„K bodu 17 a 18 (§ 1182 odst. 1 a 2) Vlastník jednotky je povinen oznámit zamýšlené stavební úpravy uvnitř bytu, pokud lze předpokládat, že tyto úpravy mohou mít dopad na společné části. Za stavební úpravy se v tomto smyslu považují nejen takové úpravy, které mohou mít veřejnoprávní důsledky (ve vztahu ke stavebním předpisům), ale i takové činnosti, u kterých stavební zákon nevyžaduje ani ohlášení. Přesto nelze vyloučit dopad na společné části, a tím i dopad na další vlastníky jednotek. Oznamovací povinnost má vlastník jednotky z toho důvodu, aby osoba odpovědná za správu domu a pozemku mohla stavební úpravy posoudit a případně zvážit jejich důsledky. Podle odstavce 2 je vlastník povinen umožnit během stavebních úprav přístup do bytu za účelem kontroly, zda nepoškozují, nemění nebo neohrožují společné části. To však je možné požadovat pouze na základě předchozí výzvy osoby odpovědné za správu domu a pozemku. Osobě odpovědné za správu domu a pozemku však nesvědčí neomezené právo přístupu do bytu vlastníka, ale pouze v případě stavebních úprav bytu (viz návětí). Dané pravidlo je dále rozvedeno v § 7 písm. d) nař. vlády č. 366/2013 Sb. Osoba odpovědná za správu domu je kromě kontroly na místě rovněž oprávněna požadovat i ověření (např. stavební dokumentací, je-li vyžadována stavebními předpisy), zda stavební úpravy nemohou ohrozit, poškodit nebo změnit společné části, např. předložením stavební dokumentace, pokud se vyžaduje [srov. § 7 písm. d) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím]. Pokud osoba odpovědná za správu domu a pozemku dojde k závěru, že by mohlo dojít k vážnému ohrožení společných částí, byla by tato skutečnost důvodem k postupu podle § 2903 odst. 2, neboť lze dovodit, že při vážném ohrožení svých práv se může ohrožený obrátit na soud, a to i pokud újma doposud nenastala, ale pouze hrozí. Soud může žalovanému uložit provedení konkrétních vhodných a přiměřených opatření k odvrácení hrozící škody. Změny společných částí není vlastník oprávněn provádět. Změní-li vlastník jednotky společné části bez souhlasu osoby odpovědné za správu domu a pozemku, může se osoba odpovědná za správu domu a pozemku žalobou z rušené držby domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. V případě poškození společných částí může osoba odpovědná za správu domu a pozemku uplatňovat právo na náhradu škody. Aktivní legitimaci osoby odpovědné za správu domu a pozemku v těchto případech lze dovodit zejména z judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2012 sp. zn. 29 Cdo 3269/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010 sp. zn. 22 Cdo 3281/2008 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001 sp. zn. 22 Cdo 1599/99).“

Jak vidíte, nikde ani zmínka o umožnění vstupu pouze prostřednictvím státního orgánu. Nyní tedy máte příležitost, upozornit poslance, kteří budou novelu projednávat, k jak závažnému porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv by došlo, pokud poslanci navrhované znění § 1182 schválí. Pokud jste si tím jist, jistě Vás poslanci vyslyší a navrhované znění neschváli.