Nechci se vyjadřovat k diskusi o pojmech vyučtování a vypořádání atd. Podle mne má pravdu Justinianus, ale to není tak důležité. K plánu oprav. Říkáme-li A, musíme říci i B, a to, co má obsahovat realistický plán oprav. Jednodušší je plán oprav pro rekonstrukci domu či jeho modernizaci (vyměníme okna, dveře, zateplíme dům), zjistíme pravděpodobné náklady a dohodneme se v SVJ na formě úhrady. Postatně složitější je zpracovat plán oprav pro to, co já nazývám průběžné opravy, kdy nikdy nevíme, kdy se co rozbije. Za 15 let existence domu jsme měli dvě velké opravy, z nichž jedna byla oprava protékající střechy do bytů v posledním patře, takže záležitost spěchala (špatně provedená izolace při stavbě domu, závada se projevila až po uplynutí záručni doby) a druhý případ byla výměna vchodových dveří, které jednoduše nebyly tak kvalitní, aby vydržely daný provoz a po pár letech se odporoučely. Díky tomu, že jsme měli prostředky ve “fondu oprav” pro strýčka Přihodu, tak jsme mohli zahájit opravy hned a poté řešit náklady. Nedovedu si představit nemít k dispozici žádné volné prostředky a začít teprve po nehodě řešit jak náklady dům uhradí. A ještě za C, pan J. navrhuje uložení volných prostředků na vázaný účet (asi termínovaný). Proč ne, pak bych však chtěl informaci jaká je výpovědní lhůta, kolik prostředků bych měl mít k dispozici okamžitě pro naléhavé případy, atd. Shrnu-li to, zpracovat takto všeobjímají plán oprav je úkol téměř pro kouzelníka. Nechci zlehčovat úvahy o možných řešeních, ale je nutné zvážit všechny aspekty.