Nejde jen o kvalitu soudců, nýbrž v první řadě o kvalitu zákonů.

Je absurdní, že myslivci- členové honebního společenstva (podle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti) mají svá práva chráněna mnohem lépe než vlastníci bytů. Mohou se obrátit na soud s jakoukoliv záležitostí, která se týká společného rozhodování. Soud nikoho z nich nemůže odmítnout, i kdyby šlo jen o rozhodnutí o počtu ulovených zajíců! Soud vůbec není oprávněn zkoumat zda jde či nejde o „důležitý důvod“.

Zákon č. 449/2001 Sb.
čl. 22
(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; (…). 

Jak vidíte, v zákonu o myslivosti není zmíněn žádný „důležitý důvod“. Každému se dostane spravedlnosti, a tak to má být.

České právo – to je neuvěřitelný Absurdistán! Členové výboru zfalšovali zápis ze shromáždění, celková škoda určitě přesáhne hranici 5000 Kč (trestný čin podvodu) – ale český soudce s chutí strčí hlavu do písku jako pštros a prohlásí, že nešlo o „důležitý důvod“. Žaloba se zamítá, zfalšovaný zápis je i nadále platný.

Justitianus