Opět jste trochu demagogický a překrucujete význam ustanovení zákona. ZOK neuvádí, „že člen statutárního orgánu může pobírat mzdu“. ZOK pouze akceptuje, že člen statutárního orgánu společnosti může být současně zaměstnancem, resp. přesněji §61/3 pouze řeší situaci, jak určit mzdu zaměstnanci společnosti, který je současně členem statutárního orgánu.

Osobně souhlasím s bývalou (českou) koncepcí striktního rozdělení zaměstnanců a členů orgánů. Když připustíme, že za členství v orgánu lze pobírat a mzdu a že na členství lze uzavřít pracovněprávní poměr, budeme muset řešit, která ustanovení zákoníku práce použít a která ne. Vztah je obchodněprávní, nikoli pracovněprávní, člen statutárního orgánu není v závislém postavení vůči společnosti, je pouze v „závislém“ postavení vůči nejvyššímu orgánu, kterému se odpovídá (což ani neplatí vždy, u spolku lze uplatnit autokratický způsob řízení, kdy statutární orgán současně vykonává úlohu nejvyššího orgánu; u obchodních korporací navíc statutární orgán nemusí akceptovat pokyny co do obchodního vedení, je tedy v mnoha otázkách suverénem, proto dávám vztah „závislého“ postavení do uvozovek, závislost je zde více než relativní).

Stírání rozdílů se u nás děje s odkazem na angloamerickou praxi a justice tuto praxi akceptuje jako „moderní“, proto jsme svědky v posledních letech rozvolňování.