Lze souhlasit s názorem, že nabyvatel přestává být třetí osobou v okamžiku, kdy nabude jednotku a stane se členem SVJ. V této otázce se mimochodem objevuje obrovská nevýhoda a nebezpečí společenství vlastníků jednotek, kdy vstupujete do právních vztahů, o kterých nemusíte mít ani ponětí. A zákon na to nepamatuje a neřeší to.

Není výjimkou, řekl bych, že jde dokonce o častý problém, kdy SVJ nezakládá do sbírky listin stanovy a jiné relevantní dokumenty ani je statutár nedává k dispozici vlastníkům (např. zápisy).

Občas tuto nedbalost a bordelářství lze pochopit (v případě malinkatých SVJ, kterým ze setrvačnosti předsedá 86 letá paní zvolená v roce 2003), jindy je tento šlendrián programový, účelový a záměrný (v případě některých velkých správců u velkých panelových domů na sídlištích).

Z toho důvodu je třeba zcela přepsat oddíl bytového spoluvlastnictví, popř. znovu vrátit do hry samostatný zákon o vlastnictví bytů, a napsat ho tak, aby se takové křivdy neděly. Lze si představit povinnost předložit zápis ze shromáždění a podklady ke shromáždění, jako tomu je u družstev (SVJ tuto povinnost nemá), definovat zprávu o hospodaření, povinnost doručit pozvánku apod.

Je zajímavé, že občanský zákoník chrání spotřebitele a slabší stranu, ale vlastníky s povinným členstvím v organizaci, která představuje okupační správu jejich nemovitosti, zákon nechrání a nechává je na holičkách, ač např. ZOK chrání menšinové akcionáře, v případě bytového spoluvlastnictví žádná úprava jednotlivých vlastníků, kteří jsou bdělí, neexistuje.