Pavle,

podle odkazovaného soudního rozhodnutí se údajně i na „bytové spoluvlastnictví“ vztahuje ust. § 1 odst. 2 o. z., podle kterého mají strany možnost ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje.

Ovšem ani ostatní ustanovení o právech a povinnostech vlastníků v části „bytového spoluvlastnictví“ NOZ neobsahují zákaz o odchylném ujednání.

Chcete říct, že shromáždění může většinou rozhodnout o odchylné úpravě i jiných ustanovení týkajících se práv a povinností vlastníků?

Např. § 1178, podle kterého má vlastník právo na sdělení jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v domě rozhodnutím shromáždění toto právo vlastník ztratí?

Nebo § 1179 o právu vlastníka na seznámení se s hospodařením a „nahlížecím“ právem může vlastník tato práva rozhodnutím shromáždění ztratit?

Nebo § 1182 o povinnosti vlastníka umožnit přístup pro ověření stavebních úprav v bytě může rozhodnutí shromáždění tuto povinnost zrušit?

Nebo § 1169 o potřebných kvórech při změně prohlášení může shromáždění změnit?

Nebo ve zvláštních ustanoveních o převodech jednotky může shromáždění rozhodnout o nerespektování nevypořádání příspěvků ke dni převodu, či nerespektování ustanovení o poskytnutí potvrzení „o bezdlužnosti“ či ručení převodce za dluhy?

A našla by se i jiná ustanovení bytového spoluvlastnictví, která „neporušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti“. Všechna taková nemusí být tedy podle vás rozhodnutím shromáždění respektována?