soused bydlel v našem domě taky řadu desítek let. měl dvě děti. nechtěl, aby se po jeho smrti hádaly o byt, a nic jiného, než byt neměl. domluvil se s dětmi, že synovi prodá byt za „rozumnou“ cenu (cca 1/2 tržní hodnoty), a dceři ty peníze daruje. spravedlivě tím podělil obě děti. kdyby nějaký magor vymyslel u nás předkupní právo (které svj stejně nemůže posléze vynucovat, jelikož byt není majetek svj), byl by pěkně v řiti. to jen jako ukázka nesmyslnosti nabízet přednostně ostatním vlastníkům – mimochodem, vlastníci již byt mají, takže k čemu jinému, než k pronájmu na kšeft by kupovali další?