legendární trio soudců NS pokračuje v protiústavním rozhodování. Aplikace § 1209 odst. 1 NOZ na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění je protiústavní, a to především pro rozpor s čl. 36 odst. 1 LZPS. V demokratickém právním státě nemůžete tzv. věcně omezit soudní přezkum a odepřít meritorní soudní rozhodnutí v nevýznamných záležitostech, nadto které nevýznamnými shledají soudci. Demokratický právní stát stojí na zákonnosti, tedy dodržování zákonnosti ve všech záležitostech, tedy i v pro soudce nevýznamných záležitostech. I v bagatelních věcech do 10.000 Kč máte právo na soudní rozhodnutí, sice jednoinstanční, ale soudní přezkum není omezen (!). Toto trio postupuje i v rozporu s Úmluvou čl. 6, k tomu dále rozhodnutí ESLP Kohlhofer, Minarik vs ČR, ve kterém ESLP shledal porušení čl. 6 Úmluvy pro odepření soudního přezkumu. Na vyslovení neplatnosti se, i v souladu s důvodovou zprávou k NOZ (!), má aplikovat § 258 a násl. NOZ, jenž je ústavně konformní.

Dále přehlasovaným vlastníkem z logiky věci je ten, který nehlasoval PRO, tedy hlasující PROTI + zdržující se + nepřítomný. Ostatně tak to judikují slovenské soudy, jak jsem zde na to upozorňoval – např. KS Košice 6Co/195/2012 ze dne 29.10.2013 Za prehlasovaného vlastníka bytu a nebytového priestoru v zmysle § 14 odst. 4 zákona č. 182/1993 Z.z. je treba okrem vlastníka, ktorý bol na zhromáždění vlastníkov prítomný a hlasoval proti, považovať aj vlastníka, ktorý na schodzi nebol prítomný, a teda vobec nehlasoval, resp. aj bol prítomný, ale nehlasoval (zdržal sa). Dle tria z NS platí Snad jen na okraj lze doplnit, že výraz „přehlasovat“ znamená hlasováním překonat, z čehož pro poměry rozhodování shromáždění vlastníků jednotek vyplývá, že přehlasovaným je takový vlastník, který se zúčastnil hlasování o zpochybňovaném rozhodnutí společenství a neuspěl, tedy – řečeno jinak – hlasoval proti, byl však přehlasován (překonán) většinou tvořenou jinými vlastníky (srov. rovněž odůvodnění již zmíněného rozsudku Nejvyššího soudu z 25. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 924/2012). Jenže dle soudců NS Mgr.Králíka, JUDr. Baláka, JUDr. Spáčila platí, že přehlasovaný vlastníkem je i ten, který nebyl přítomen (22 Cdo 1423/2009), neboť v opačném případě by došlo k porušení čl. 36 odst. 1 LZPS pro odepření soudního přezkumu. Nepřítomný vlastník však nebyl překonán, ani přehlasován, protože se shromáždění neúčastnil, takže podle logiky tohoto tria by nebyl přehlasovaný, což, jak správně rozhodl senát 22 Cdo, je v rozporu s čl. 36 odst. 1 LZPS.

toto trio je ostuda české justice. věřím, že zdesenyclenSVJ se svou ústavní stížností uspěje. a když ne (což si však nemyslím), tak u ESLP uspěje jako Kohlhofer a Minarik.