Výrazně různé pořizovací ceny jednotek představují problém, který ZoVB nijak neřeší. Nejsou výjimkou případy, kde ve stejném domě jeden vlastník koupil byt od obce za 100 000 Kč a jeho bezprostřední soused koupil srovnatelný byt od předchozího majitele za 5 000 000 Kč, tj. za cenu 50krát vyšší.

Není mi známo, že by z rozdílu pořizovacích cen plynuly nějaké důsledky pro podílení se na správě domu. Přestože pořizovací cena ideálního podílu na společném majetku je výrazně rozdílná, zákon jako rozúčtovací kritérium stanoví výhradně podlahovou plochu, což samo o sobě půdní vestavby zpravidla znevýhodňuje, když půdní vestavba má typicky menší světlou výšku než prostory ve zbytku domu.

Z výše uvedeného důvodu bych se klonil k rozdělování nákladů podle obestavěného prostoru, ale to není v mé moci prosadit.

Co se týká půdní vestavby pořízené tazatelem, zhodnotil tím především svůj majetek, což se může odrazit v ceně jednotky při jejím budoucím převodu. Na nároky tazatele vůči společenství by mohlo mít vliv současně provedené zhodnocení společného majetku (u půdní vestavby se provádí izolace střechy, která je ze zákona společným majetkem).

IgnácG