Myslím si, že je koncepčně zbytečné odlišně řešit ukončení finančně náročnou rekonstrukci (správa domu) a dodávky plnění např. SV pro služby za ZO. V obou případech se řeší zůstatek stavu bilance, kde na jedné straně je finanční nárok vůči vlastníkům a na straně druhé finanční plnění vlastníka. Zůstatek lze zjistit na úrovni SVJ nebo na úrovni členů SVJ, je-li zůstatek rozložen na členy společenství. Přičemž toto rozdělení známe jako vyúčtování. Právní představa rozdílného způsobu financování, služby – zálohový, správa domu – příspěvky v praxi nefunguje. Právní specifikace platby příspěvku je platba „konečná“, přitom podle mne se jedná o iluzi nekonečného hledání konečné částky. Protože který stav/okamžik bude definovat výši konečné částky u rekonstrukce střechy, zda částka

1. poptávkového řízení
2. nabídky potencionálního dodavatele
3. návrhu hrubého rozpočtu
4. návrhu detailního rozpočtu smlouvy
5. dodané etapové dílčí faktury
6. faktury vícepráce, dobropisu méněpráce
7. dobropisu reklamace kvality,… atd.

Konečnou cenu nelze zjistit pro dlouhou dobu realizace u finančně náročných investic a u drobných dodávek neumožňuje stanovení přesné ceny neznalost struktury dodávek a opět ceny předem. Z toho titulu i správa domu je financována fakticky zálohově. Tudíž vyúčtování je potřebné stejně jako u služeb včetně navazujícího procesu vypořádání. Vypořádání není synonymem pro vrácení přeplatků a úhrada nedoplatků ale označením pro jakoukoliv formu řešení zůstatků ať už individuálních nebo zůstatku na úrovni SVJ. (zápočty, zachování zůstatku účtu pro další rok). Když je financování správy domu je též prakticky zálohové, pak stačí rozšířit vyúčtování a vypořádání záloh i na financování správy domu. Nečerpané zdroje by vyřešilo vyúčtování, nerealizovanou akci rovněž vyřeší vyúčtování s nulovým čerpáním zdroje.
Příspěvek s konečnou částkou a nevyúčtování je nástroj na přivlastnění peněz vlastníků bez udání účelu potřeby.