Souhlasím s Vámi, jedna věc je mít právo (být v právu)a druhá jak ho dosáhnout, když nemáme jistotu v právní stát.Je šlechetné od zákonodárce, že ustanovil , v případě rozporu, v důležité věci, v právu zkrácen apod., že se právní osoba může tohoto práva domáhat u soudu. To je teorie, praxe je značně obtížná pro obyčejné lidi jako jsme my, kteří nemají známé právníky, dost času a financí. A pokud tímto prvotním peklem projdete (já mám za sebou 4 jednání , z toho 3 různé soudy, bez právního zastoupení), výsledky jsou ubohé a především protizákonné už od samotných soudců (mohu prokázat). A co teď? Vzdát předem prohraný boj? V každém případě ne. Jinak jsem úplně normální, ale co se v ČR (nyní SVJ) děje, zůstává rozum stát. To je horší než za bývalého režimu a mohu Vám (soukromě) nadiktovat důvody, v čem to spatřuji.Nebo snad není svoboda slova?