Nesouhlasím s názorem Bvp a předpokládám že Nejvyšší (dovolací) soud by judikoval stejně jako v případě uplatňování práva dle ZoVB. A je ještě otázka, zda tazatel je vlastníkem typu bytu dle ZoVB nebo dle NOZ (viz zápisy na cuzk.cz).

V dotyčném případě šlo zřejmě o to, že výbor předložil návrh na asi vyšší odměnu až na shromáždění, a možná bez toho že by předem vůbec někdy SVJ na předešlé schůzi rozhodlo, že bude někdy nějaká odměna vyplacena, v jaké výši a za co přesně.

Na okraj. Může Bvp říci, jak citovanému bodu pozvánky rozumí on ?

http://nasesvj.webnode.cz/…it-na-soud-/

…že takovýto výklad je nesprávný, judikoval po dovolání žalobce Nejvyšší soud v rozsudku 22 Cdo 1423/2009, ze dne 25.5.2011: „Podle názoru dovolacího soudu nelze možnost napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků v důležité záležitosti přehlasovaným vlastníkem jednotky návrhem u soudu ve smyslu § 11 odst. 3 věta třetí ZVB vykládat tak, že toto právo má pouze vlastník jednotky, který byl při hlasování shromáždění vlastníků jednotek přítomen".

"Dovolací soud se v této souvislosti přiklání k názoru, podle kterého z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. (…)

… v důležitých záležitostech ve smyslu věty třetí uvedeného ustanovení by podle názoru dovolacího soudu mělo být toto právo garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí (a nehlasoval pro jeho přijetí), zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován.

Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.“ /(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu/ zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 1423/2009, ze dne 25.5.2011

• – – – – – – – – – –

Pokud by tomu tak nebylo, tak dle mne by vlastník musel vždy, když chce hlasovat o důležité věci, poslat za sebe zmocněnce, i kdyby snad měl na to sjednat za peníze cizí osobu (notáře). Omluvitelných (a omluvených) důvodů, kdy se vlastník nemůže dostavit na schůzi, je moc a moc. Krom toho z pozvánky není někdy (úmyslně) jasné, o jak důležitou záležitost půjde.

Podstatný je dle mne logický závěr NS: „zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován“.

Tento závěr by měl dle mne napadnout každého rozumně uvažujícího člověka, zvláště toho, kdo absolvoval nějakou tu schůzi s „ovčanami“. Specielně když má většinu jedna osoba ať již fyzická nebo právnická, což toto asi není ten případ.