(Omlouvám se za pojem fond oprav v nadpisu, chtěl jsem jen přilákat pozornost diskutujících.)

V domě je 50 bytů.

Jeden vlastník vlastní 6 bytů, dva vlastníci po dvou bytech, zbytek po jednom bytě.

Bude v prezenční listině

1. seznam všech 50 bytů a u každého se vlastník podepíše (ten, který má 6 bytů se tedy podepíše 6×)

nebo

1. seznam 43 vlastníků, s tím že u vlastníka s 6 byty bude napsán podíl 4,68%, u vlastníků se dvěma byty 1,48 % a u vlastníků s jedním bytem 0,71 % (procenta jsem si teď vymyslel, prosím o shovívavost, jde o učebnicový příklad)

Preferuji způsob B), zdá se mi správnější, protože vlastníci hlasují svým podílem na SČ a u největšího vlastníka podíl tvoří 4,68 % = a toto je velikost hlasu toho člověka při hlasování.

Podle dikce zákona totiž nehlasují byty, ale hlasují vlastníci svými podíly na SČ. Mám však pocit, že v praxi je častější způsob A)

Stejně tak by „vícevlastníci“ mohli jistě obdržet jen jeden evidenční list (nikoli 6 evidenčních listů a nikoli 2 evidenční listy), tedy nikoli na každý byt samostatně. Největší vlastník by se pak na společných nákladech (příspěvku na správu) podílel částkou 4,68 %, ti dva by se podíleli 1,48% a zybtek lidí 0,71 %. Z praktického hlediska je asi přece jen vhodnější vystavovat evidenční listy na byt, protože zálohy na služby se asi vztahují spíše k bytu, než k vlastníkovi?

Stejně tak vyúčtování je vhodnější vystavovat na byt, nikoli na vlastníka (že by v jednom evidenčním listu měl všechny své byty).

(Je třeba vzít v úvahu případné řešení reklamací vyúčtování apod.)