Dobrý den, paní Klainová,

nevím, jestli jste četla celou uvedenou diplomku, já ne, ale našel jsem na začátku v kapitole Právní principy a jejich projevy v občanském právu na str. 5 toto:

„Princip autonomie vůle je definován v českém právním prostředí i judikaturou, jmenovitě judikátem Ústavního soudu České republiky (dále jen ÚS) ÚS 387/99, kde je definována smluvní svoboda jako jeden ze základních principů soukromého práva. Projevuje se to ve volnosti subjektů při rozhodování, zda-li a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah, jaká bude její forma a taktéž jaký typ smlouvy uzavřou. Z této zásady se hojně dovozuje taktéž příklon k dispozitivnosti právních norem14, pokud dojde k pochybnostem o její povaze a tedy důležité pravidlo pro jejich interpretaci. Domnívám se, že tento interpretační princip je zcela klíčový pro vyplňování mezer v naší velice obecné úpravě. Je třeba tedy dovodit, že pokud vzniknou pochybnosti o kogentnosti úpravy, tak se bude vždy jednat o normu dispozitivní.“