Přidává jeden odborný článek k vašemu dotazu a je na každým jednotlivci čemu chce nebo nechce věřit…, můj názor je že jiná cesta není a že to je dobrá investice.

Obvodový plášť panelového domu představuje konstrukčně a funkčně provázaný celek. Proto by v případě nutné opravy v této oblasti měl vlastník vždy hledat komplexní řešení a místo opravy s krátkodobým účinkem provést rozumnou úpravu, která povede ke dlouhodobému zhodnocení budovy a tím i bytů. Zateplení je nejvhodnější úprava obvodového pláště při opravě panelového domu, protože spojuje několik funkcí důležitých pro funkci a životnost domu: chrání stavební kostrukci, snižuje tepelné ztráty, zlepšuje mikroklima v bytech, zlepšuje architektonický vzhled, prodlužuje životnost domu. Komplexní zateplení panelového domu znamená nesporný přínos zejména v těchto oblastech: Tepelná úspora Na mnoha konkrétních případech byla po provedení komplexního zateplení domu prokázána úspora tepelné energie v rozmezí 30 až 50% oproti předešlému topnému období. Statika Zateplení má pozitivní vliv na statiku panelového objektu tím, že výrazně omezní vlivy teplotních změn, které působí na konstrukci domu prostřednictvím obvodového pláště. Hygiena Při správném provedení zateplení a koordinaci s výměnou oken, zajištěním výměny vzduchu v interiéru a vyregulování otopné soustavy dochází k výraznému zvýšení vnitřní pohody prostředí, kterou tvoří kombinace teploty vzduchu a jeho proudění, povrchové teploty předmětů a stěn, vlhkosti vzduchu a možnosti výskytu mikroorganizmů a vzniku plísní, řas a mechů. Estetika Náhlá přeměna fádního paneláku na atraktivní bytový dům bývá často tím, co obyvatelé domu nejdříve a nejsilněji pocítí jako pozitivní změnu, kterou se rádi pochlubí, na kterou jsou i hrdí: jejich dům dostal novou „ adresu“. Zhodnocení objektu Nikdo dnes nepochybuje o tom, jaký vliv má zlepšený vnější vzhled domu na určení tržní hodnoty bytů.

Regenerace obvodového pláště V současné době nejefektivnější a nejekonomičtější způsob opravy obvodového pláště panelových domů je provedení sanace betonu a oceli , vždy však ve spojení s následným neprodleným provedením nové obálky pomocí kontaktního zateplovacího systému. regenerace pláště=oprava (sanace)+izolace (zateplení) + povrchová úprava (barevné řešení)

Poruchy a závady obvodového pláště Nejčastější poruchy obvodového pláště panelových domů: trhliny na vnějších stěnách částečné opadávání vnější vrstvy panelů koroze výztuže plošné vnikání vlhkosti do konstrukcí netěsnost styčných spar mezi panely a následné zatékání srážkových vod do nosných styků Tepelné mosty Tepelný most je místo v konstrukci, kudy uniká mnohem více tepelné energie než v bezprostředním okolí tohoto místa. V praxi se tepelné mosty projevují chladnějším místem v interiéru a nebo naopak teplejším místem v exteriéru. Ideálním prostředkem ke zjištění tepelných mostů je infrakamera neboli termovize (obrázek). Je třeba konstatovat, že prakticky všechny konstrukční soustavy panelových domů obsahují tepelné mosty již v projekčním řešení. Přičteme-li k tomu známou technologickou nekázeň při výrobě panelů a při jejich montáži, můžeme si být zcela jisti že tepelné mosty jsou závažným problémem pro každý panelový dům, u kterého nebylo provedeno komplexní a kvalitní zateplení obvodového pláště. Nejčastější výskyt tepelného mostu vykazují ostění oken, okolí střešních atik, připojení lodžiových prvků.

Zateplení – lék na tepelné mosty Vnější zateplení budovy dokáže odstranit tepelné mosty obvodového pláště, pokud je správně navrženo a provedeno a pokud předchozí, již realizované etapy opravy jeho provedení umožní. Například při výměně oken je třeba myslet na to, že nové rámy musí umožnit svojí šířkou provést zateplení okenního ostění a nadpraží alespoň v minimální tlouštce 3 až 4 cm. Také při výměně parapetních plechů je potřeba provést tepelnou izolaci pod parapetem.

Vznik plísní Plísně patří k nežádoucím jevům zhoršujícím klimatické prostředí v interiéru budov. Plísně se nejčastěji tvoří v místě kondenzace vodních par, které vznikají odpařováním, koupáním, vařením, sušením prádla (!). Ke vzniku plísní zpravidla dochází při dosažení určitého poměru mezi povrchovou teplotou stěny a relativní vlhkostí vzduchu v místnosti. Základní podmínky pro vznik plísní: příliš nízká povrchová teplota stěn, vysoká velká relativní vlhkost vzduchu nízká intenzita přirozeného a nuceného větrání, přítomnost zdrojů vlhkosti v bytě : sušení prádla, vaření stravy Obyvatel bytu může podpořit vznik plísní uzavíráním ventilů topení, intenzitou a způsobem větrání, intenzitou tvorby vlhkosti.

Zateplení – lék proti plísním… Správně provedené zateplení vnějších stěn bez tepelných mostů je jedním z důležitých opatření, která mohou vzniku plísní zabránit, ovšem ve spojení s osatními nezbytnými opatřeními, která zabrání možnosti kondenzace vodních par na chladnějším povrchu ( regulace otopné soustavy, správný typ oken a jejich způsob osazení, zajištění výměny vzduchu v místnosti, omezení zdrojů vodní páry a vlhka)… Plísně na fasádě V posledních letech se začíná mluvit o výskytu plísní na fasádách panelových domů, a to jak nezateplených, tak i zateplených. Pro výskyt těchto biotických faktorů (plísně, řasy, mechy) na fasádách domů platí úplně stejné podmínky jako u výskytu vnitřních plísní. Plíseń na vnější fasádě často ani nezpozorujeme, protože ji považujeme za stopy špíny v místech často stékající vody. Plíseň na zatepleném domě signalizuje závažné nedostatky při provádění prací v kombinaci s použitím nevhodných komponentů systému. Nápravy v takovém případě lze dosáhnout pouze rekonstrukcí