Pane „I.K.“ dá rozum průměrného člověka, že nejde o variantu b). Rozum průměrného člověka totiž velí, že zvýší li se počet osob pro rozúčtování, že tento „rozum“ nepůjde „reklamovat“ ale změnu rychle a v tichosti oznámí k aktuálnímu datu (a bude spoléhat na to, že BD-čko nebude chtít tvrdit že oznámená hodnota je dlouhodobě v rozporu s §2/g).

Takže paní-reklamovačka je právě tento případ: zjistila že platí za „moc osob“, práskla na sebe BD-čku, že změna nastala „cca před 500-dny“ a chce opravu tj. snížení počtu osob rozhodných pro rozúčtování. No a BD-čko, neboť by mu toto pře-účtování přineslo náklady, má bič se kterým může dát „paní-reklamovačce“ na pamětnou. Nicméně se i jeho zástupcům zdá, že výše pokuty je „drakonická“, a tak se ptá zda může pokutu „prominout bez sankcí“.

Pane „gl“ dá rozum průměrného člověka, že BD-čko má přiznání paní-reklamovačky v písemné pdobě. To se jeví „u soudu“ za dostatečný důkaz. Navíc jde o to, že pokuta plyne ze zákona tzn. BD-čko se jí nemusí domáhat u soudu ale přímo jí milé „paní-reklamovačce“ předepsat k úhradě. Naopak u soudu by se možná mohla domáhat „paní-reklamovačka“ jejího snížení z důvodu její likvidační výše. Což ale nevidím, za reálně úspěšné.