§ 6 odst. 2 zákona č. 67/2013

„(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

Dále Zákon o službách zmocňovacím ustanovením § 14 pověřil MMR stanovit vyhláškou úpravu v těchto záležitostech
„a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů“

MMR tak učinilo vyhláškou č. 269/2015, která se tak dnem nabytí účinnosti tj. 1.1.2016 stala součástí právní úpravy Rozúčtování nákladů na vytápění.

§ 6 odst. 2 zákona o slubách č. 67/2013 už neobsahuje (pro případ instalovaných „měřidel“) ustanovení o tom, že se rozúčtuje ujednáním všech vlastníků, a nedojde-li k ujednání rozúčtuje se podle vyhlášky, jak tomu bylo uvedeno v § 6 zákona č. 67/2013 platného do 1.1.2016.

Podle § 6 odst. 2 nyní platného zákona č. 67/2013 se rozděli základní složka podle podlahové plochy, spotřební složka podle „měřidel“, s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

§ 6 odst. 2 upravuje postup, při vzniku rozdílů z nadlimitních či podlimitních náměrů. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Vlastní úpravu výpočtové metody, která stanovuje postup rozúčtování rozdílů vzniklých z nadlimitních náměrů na ostatní vlastníky už stanoví vyhláška č. 269/2015.

Jiný postup uvedená ustanovení nepřipouští, ani dohodou všech. Pokud tvrdíte že ano, uveďte ustanovení, která to umožňují.