paní Magda3,

1. podle mého laického názoru citované zdůvodnění ÚS je zavádějící, neboť vlastní přechod závazků umožňují pragrafy NOZ:
§ 1106
Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
§ 1107
(1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
Paragraf § 1186 odst. 2 pouze vytváří „okolnost“ ke zjištění další závady (dluhy vůči SVJ), které je potřeba přejímat.
Poznámka:
Nevím, co je na tom nepochopitelný, pro mně naopak nepochopitelné 3–5 stránkové výklady nového poznatku, který lze popsat i ve třech větách. 

2. Pokud pro Vás nepřijatelná tato varianta (přechod dluhu prodávajícího na kupující, prodávající versus SVJ nevypořádat), uvažovala jste o složitosti realizace opačné variaty (dlužníkem SVJ zůstává osoba prodávajícího, prodávající versus SVJ vzájemné vztahy vypořádá)? Dovedete si představit právní předpis kterým lze účinně vymáhat nějaký dluh SVJ od osoby, která k SVJ již jiný vztah nemá a nemá žádný zájem tento dluh vyrovnat. Ke spravedlivému vypořádání by bylo potřeba i vyúčtovat, k tomu zase odečítat a přinutit ext. dodavatele k vyúčtování. Když výbor nebyl schopen vymáhat své pohledávky v čase, kdy osoba byla členem SVJ a vlastnil majetek, jak by byl výbor uspěšný následně, asi nijak.