Uvedu namátkou 2 judikáty, ve kterých soudy řešily námitky proti „fondu oprav“.

V rozsudku judikátu 35 C 214/2015–84 se soud s námitkou žalovaného, „že zákon nezná pojem „fond oprav“, takže platby vyžadované do fondu oprav nemohou být považovány za platby řádně stanovené„ vypořádal tvrzením, že “je zcela irevalentní, zda se tyto příspěvky označovaly jako „příspěvky do fondu oprav“ anebo se tyto příspěvky označují za dlouhodobé zálohy na opravy a investice, prože smyslem a účelem těchto příspěvků je zajistit prostředky na potřebnou údržbu domu (společných částí či prostor).“

Dalším je rozsudek Krajského soudu v Ostravě (viz. II.ÚS 2973/09), který k námitce proti „fondu oprav“ uvedl:

„Fond oprav dle mínění soudu představuje „masa finančních prostředků shromážděná na jednom účtu“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují, co bude z těchto peněz financováno.“