To je stará záležitost, a právně velmi jednoduchá. Shromáždění si může schválit, že vysílá předsedu SVJ za odměnu na Azorské ostrovy i s rodinou. Nebo si může schválit tvorbu „fondu zlatého pokladu SVJ“ tak, že každý člen SVJ bude povinen na tento účel skládat částku 10000 Kč měsíčně. Nebo si může schválit, že všichni budou skládat dary do „fondu oprav SVJ“. Jsme přece v soukromopráv­ní sféře.

Pokud jde o rozsudek: V první řadě chybovala sama žalovaná, a to opakovaně. To je jediný důvod jejího neúspěchu u soudu.

Chyba žalované je jasná každému i po zběžném přečtení rozsudku. Cituji:

Takže na shromáždění, kde žalovaná měla absolutní většinu přítomných hlasů i absolutní většinu všech hlasů, schválila si prakticky sama jakési nesmyslné usnesení o platbě do „fondu oprav“ a o příspěvcích za uplynulé období. Pak ovšem žalovaná neplnila to, co si sama odhlasovala, SVJ ji oprávněně žalovalo a ona prohrála všechny soudní spory v této věci.

Rozsudek tedy není o tom, zda existuje či neexistuje jakýsi tajemný „fond oprav“. Soudy vycházely doslovně z usnesení shromáždění, proti kterému se nikdo z vlastníků neobrátil na soud v zákonné lhůtě 6 měsíců. Soudům nezbylo než vycházet z přijatého usnesení jako z platného a účinného, neboť v zákonné lhůtě nebylo napadeno způsobem, který předpokládá zákon.

O „neprůstřelné“ platnosti usnesení po uplynutí lhůty pro jeho napadení je k dispozici konstantní judikatura, včetně nálezu Ústavního soudu. Zde se o tom již psalo i s citacemi, a to dvacetkrát: http://www.portalsvj.cz/…node/zhojeny.

lake