Takže přerušení žití v jednotce (jakéhokoliv trvání, třeba 10 minut) ruší zákonnou dobu pro osobu rozhodnou pro vyúčtování. Stačí tedy, aby každý člověk opustil jednotku nejméně jedenkrát každé dva měsíce (na libovolnou dobu, třeba na 10 minut) a tím se osobou rozhodnou pro vyúčtování nestane.

Už tomu rozumím.