Nová tarifní struktura (NTS) je popsána na webu ERÚ, kde jsou např. také odpovědi na typické dotazy – viz http://www.eru.cz/cs/casto-kladene-dotazy1 .

Na webu ERÚ je proto nyní k dispozici kalkulátor http://www.novatarifnistruktura.cz/ , který všem umožňuje udělat si velmi detailní obrázek o dopadu „Nové tarifní struktury“ (NTS) a srovnání se „Současnou tarifní strukturou“ (STS). ERÚ také vyhlásil možnost zasílat do 30/06/2016 na mailovou adresu nts@eru.cz připomínky, dotazy a návrhy k NTS s tím, že by pak mohl udělat určitou revizi svého původního návrhu.

Důsledkem realizace NTS bude zdražení pro většinu domácností. Totéž zdražení však postihne nejen domácnosti, ale i např. všechny výrobce včetně potravinářských obchodů s jejich pekárnami, atd. atd. Obdobně se to projeví např. u dodávek tepla, kde každá domovní plynová kotelna bude platit podstatně více za elektřinu a to se promítne do cen spotřebované tepelné energie. Důsledkem bude radikální zvýšení většiny cen na trhu a tudíž i růst inflace. Realizace návrhu NTS v této podobě postihne i rozpočty obcí a měst a vůbec fungování státní správy a samosprávy včetně školství, zdravotnictví, atd.. A projeví se ve zvýšených nárocích na státní rozpočet.

Myslím si, že pro byty v bytových domech bude nejjednodušším schůdným řešením zapojit je všechny na jedno společné OM za fakturační elektroměr. Jen se obávám, že až se to začne hromadně dělat (a distributorům se sníží příjmy), budou se tomu snažit bránit. Stávající energetický zákon to ale umožňuje, dokonce podle něj končí přípojka distributora v přípojnici k domu.
Bude zajímavá reakce obchodníků s el. energií jak upraví své cenové nabídky na silovou elektřinu. Avšak odběratelé, kteří mají zafixován produkt na jeden či více let, zřejmě nebudou moci přejít během fixační doby na jiný výhodnější produkt k datu přechodu z STS na NTS.

Sdílení/sloučení bytových OM pod OM jednoho vchodu budovy má však určitá úskalí. Akci pokládám trochu za adrenalinové dobrodružství, neboť vyžaduje synchronizaci a součinnost lidí (vlastníků či nájemců bytových/nebytových jednotek a společných garáží). Někteří nejsou k dosažení a nereagují ani při jednoduchých ročních odečtech měřičů tepla a vody, natož aby přišli na jednání shromáždění. Nově se budou muset odečítat stavy na podružných elektroměrech.

1) Místo kategorie zákazníků D (byty) nutno uvažovat kategorii C (tudíž půjde o jiné tarify). Existují tyto kategorie zákazníků – odběratelů el. energie:
a) odběratel kategorie C – odběratel, který není odběratelem kategorie D,
b) odběratel kategorie D – fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která odebírá elektřinu k uspokojování své osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů své domácnosti; za odběratele kategorie D se považuje i fyzická nebo právnická osoba v rozsahu odběru elektřiny pouze pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů.

Pokud tedy budou „sloučeny“ odběry jednotlivých domácností a společných prostor, garáží a kotelny, tak musí jít pouze o kategorii C a již nikoli o kategorii D, v níž jsou dnes zařazeny jednotlivé byty.
Díky soudobosti může být příkon jednoho společného elektroměru nižší než součet příkonů dnešních samostatných elektroměrů. Akorát by se všichni museli shodnout na jednom dodavateli el. energie a nesměli by mít mezi sebou neplatiče. Bylo by to jako s náklady na vodu.

2) Náklady – návratnost akce
Nutné spočítat si náklady (zejména pořizovací) a zjistit návratnost akce. Tam budou položky typu:
- „odkupu“ či nákupu nových podružných elektroměrů pro všechna původní OM,
- pořízení a instalace nových elektroměrů do nových integrovaných OM,
- nákup příslušných jističů k nim,
- náklady na vlastní úpravy elektroinstalace,
- poté revize elektroinstalace,
- poplatky distributorovi za změny tarifů,
- spotřeba podružných elektroměrů,
- rozšíření odečtů na podružné elektroměry a jejich zahrnutí do rozúčtování,
- náklady na novelizaci Prohlášení vlastníka, resp. Stanov SVJ, atd.

3)Změny v Prohlášení (vlastníka) a jeho vklad do KN
Předpokládám, že bude nutné obsloužit/předělat vaše Prohlášení vlastníka při sloučení OM do jednoho OM. Nutné předělat vymezení společných prostor a bytové jednotky (SVJ2000) a určit, zda podružné elektroměry jsou či nejsou ve vlastnictví jednotky a zda el.rozvody končí u bytových jističů.
Nutné také nově pojednat v Prohlášení pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, provozem, údržbou a opravami společných částí domu. Dále co zahrnují náklady na provoz a správu (tam jistě bude chybět spotřeba el. energie v jednotkách)
V neposlední míře nutné pojednat způsob rozúčtování el. energie (podle odečtů nově podružných elektroměrů. V novelizovaných Stanovách (či v novelizovaném Prohlášení vlastníka) by pak mělo být uvedeno, že SVJ zajišťuje službu dodávky elektrické energie členům SVJ. Kdyby to tam nebylo, tak by SVJ nemohlo dělat rozúčtování nákladů na el. energii.

4)Technikálie kolem sloučení OM do jednoho OM
Doporučuji si přečíst zajímavou analogii k uvažovanému sloučení OM do jednoho OM. Na webu
https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis/39058 lze nalézt dotaz a obsáhlou odpověď. Místo chatek si dosaďme byty (bytové jednotky) s jejich OM.
Pokládám odpovědi na otázku na uvedeném webu za fundované, nemá cenu, abych je zde kopíroval, osobně je pokládám (větu po větě) za aplikovatelné. Podle odpovědí vidím následující záležitosti k řešení:
• Jaké budou podružné elektroměry? Budou cejchované (pak se musí periodicky cejchovat) či necejchované, budou mít stejnou třídu přesnosti či nebudou, budou od stejného výrobce či nebudou, atd.? Uvědomme si, že třída přesnosti elektroměru může být v rozsahu od 1% až do 5%.
• Vlastníkem hlavního elektroměru je distributor, vlastníkem podružného elektroměru bude SVJ. Kde toto bude řečeno? Zřejmě v novelizovaném Prohlášení (vlastníka).
• V novelizovaných Stanovách (či v novelizovaném Prohlášení vlastníka) by pak mělo být uvedeno, že SVJ zajišťuje službu dodávky elektrické energie členům SVJ. Kdyby to tam nebylo, tak by SVJ nemohlo dělat rozúčtování nákladů na el. energii.
• Jak se zjistí, že hlavní elektroměr účtuje správně? Dnes je příp. reklamace (pokud je vůbec reálná) účtované spotřeby věcí vlastníků jednotlivých bytových jednotek. Po přechodu pod hlavní elektroměry budou tyto rozhodující a budou logicky účtovat podstatně vyšší spotřebu a podružné elektroměry nejsou či nebudou pro distributora směrodatné. Avšak součet podružných elektroměrů nebude v žádném případě roven spotřebě podle hlavního elektroměru. Ve výše citované odpovědi na dotaz je konstatováno, že je nutné počítat se spotřebou podružných elektroměrů – „Bohužel každý elektroměr má svou vlastní spotřebu, a to bez rozdílu jestli se elektřina odebírá nebo ne. Vzhledem k vysokému počtu podružných elektroměrů, napočítal jsem jich podle vašeho popisu 57, je nutno počítat s celoroční spotřebou (a náklady), které mohou být dle typu až (57x 24x365x2=998.640Wh) 998kWh, což podle distribuční sazby může znamenat roční náklady na měření až 5 tis.Kč. Na ztrátě má také vliv náběhový proud, který u elektroměru znamená okamžik registrace od jakého proudu bude elektroměr schopný zaznamenávat (měřit) spotřebu. ve vašem případě jak uvádíte, v případě že se jedná o I=25mA, pak bude podružný elektroměr registrovat spotřebu až od cca 5W. Tedy jinak, velice malá spotřeba na podružném elektroměru nebude změřena. To však neznamená, že tento proud nezměří ostatní nadřazené elektroměry. Elektroměr ve větvi nebo hlavní elektroměr bude již měřit např. i klidové vlastní spotřeby ostatních elektroměrů a tím bude překročena i "mrtvá" hranice náběhového proudu a tudíž nadřazené elektroměry již budou i tuto "zanedbatelnou" spotřebu měřit a počítat.“ Jak se bude rozdíl mezi součtem náměrů podružných elektroměrů a náměrem hlavního elektroměru řešit?
• Jak se zajistí, že vlastník či nájemce bytu s příslušným odpovídajícím podružným elektroměrem nebude fixlovat a nezasáhne do elektroinstalace, aby snížil svoji spotřebu? Jak se na to přijde? Nevím. Ostatní však budou muset jeho spotřebu poměrným dílem uhradit. U elektroměru distributora by se se zlou potkal – byl by to trestný čin.
• Samozřejmým předpokladem je pak to, že dosavadní vlastníci či nájemci bytů (včetně změny OM společných prostor a garáží) se dobrovolně a k jednomu datu „zřeknou“/odhlásí svá odběrná místa a ve stejném okamžiku se vám podaří instalovat nové elektroměry. Čili musí být také uzavřeny nové smlouvy na sdílená OM. Implementačním detailem je to, zda dodávka el. energie pro domovní kotelny se také stane či nestane součástí sdílení.
• V patních rozvaděčích jednotlivých vchodů bude nutné přepojit domovní rozvod tak, že bude zařazen za fakturační elektroměr distributora - OM SVJ 3x63A. Budete-li sdružovat všechna OM v domě, žádné další úpravy nebudou potřeba. Pokud někdo bude chtít zachovat vlastní individuální OM, bude to vyžadovat natažení nového kabelu k danému OM.

5) Stanovy a rozúčtování nákladů na elektrickou energii za všechna OM
Na rozúčtování nákladů na elektrickou energii neexistuje žádný předpis. Nicméně základním předpokladem pro rozúčtování je, že bude ve Stanovách či v příp. v usnesení z jednání shromáždění SVJ popsáno jak se bude el. energie rozúčtovávat. Čili to bude vyžadovat novelu Stanov či schválení usnesení shromáždění. Pochybuji, že byste tak činili podle podílů na společných prostorách (jako u úklidu, odvozu kom. odpadu, atd.).
Takže se nabízí postup obdobný rozúčtování nákladů na spotřebovanou tepelnou energii či vodu, tj. podle náměrů podružných poměrových elektroměrů. Bylo by asi logické, abyste si u dodavatele el. energie zadali mimořádné odečty z hlavních OM k datu 31/12. Při rozúčtování však musíte dodržet systém přefakturace elektřiny na jednotlivé vlastníky jednotek a to maximálně do celkové výše účtované spotřeby (vyúčtování od dodavatele elektřiny). Pokud byste nedodrželi celkové množství nakoupené elektřiny a účtovali i v jiném množství nebo jiné ceně, pak byste podle energetického zákona museli mít licenci na prodej elektřiny.
Vše je tedy v pravomoci SVJ, kde byste jako výbor asi měli navrhnout a popsat členům systém výpočtu spotřeby (přefakturace) elektřiny na jednotlivé jednotky, včetně případů poruchy – a předložit to ke schválení na jednání shromáždění.

Náklady za el. energii ve společných garážích se týkají pouze spoluvlastníků nebytového prostoru – společných garáží. OM pro společné garáže by proto nemělo být sloučeno s jiným společným prostorem či bytovými jednotkami a bude vybaveno samostatným hlavním elektroměrem. Za společné garáže tedy bude nutné spotřebu el. energie rozúčtovávat odděleně.
Jelikož některé byty jsou pronajaté, tak to znamená dělit rozúčtování nákladů na el. energii nejen podle toho, zda člen SVJ/vlastník vlastní garáž. stání či nevlastní, ale i ještě podle toho, zda jde o nájemce bytu (na něhož je či byl přepsán vlastníkem odběr el. energie a nyní mu to vezmete z rukou) nebo o vlastníka.

6) Výpočet hodnoty hlavního jističe
Zabýval jsem se výpočtem hodnoty hlavního jističe. Postupoval jsem v případě konkrétního bytu podle návodu distributora PRE a dosadil jsem si v této domácnosti používané spotřebiče do formuláře PRE:
https://www.premereni.cz/cs/dulezite-informace/kalkulacky-energie/jistic/navrh-proudove-hodnoty-jistice/
Co mi sdělil kalkulátor PRE na výpočet hodnoty hlavního jističe? Odpověď je tato:
Připojená zátěž s ohledem na soudobost spotřebičů bude ze sítě odebírat proud 24.84 A, doporučená proudová hodnota jističe standardní proudové řady je 3 x 25 A.
Při dimenzování jističů je nutné dodržet tzv. selektivitu jištění, tzn., že jmenovitá proudová hodnota nadřazeného jističe musí být minimálně o stupeň vyšší než hodnota největšího podřazeného jističe.
Dnes má byt hlavní jistič 3x 25 A a závěr podle PRE tedy je, že by se hodnota jističe neměla změnit. Nelze tedy použít doporučení od různých odborníků i „odborníků“ a snížit si tak hodnotu hlavního jističe. Co je však zajímavé, že podřazený trojfázový jistič v daném bytě je 3x 32 A. Jak toto mohlo být takto zkoulaudováno?
Nedostatečnou hodnotu hlavního jističe lze řešit nejen jejím navýšením, ale také pomocí tzv. hlídače proudového maxima (odlehčovače proudové zátěže). Jde o technické zařízení, které umí postupným vypínáním vybraných spotřebičů omezit „odběrové špičky“ překračující maximální hodnotu proudového zatížení hlavního jističe, a následně je opět zapnout. Pořídit se dá za 3–5 000 Kč.