Dlouho jsem zvažoval, zda vůbec nebo jak mám reagovat na Váš příspěvek. Mnohdy mám pocit, že po přečtení Vašeho příspěvku měl bych vzít kartáček na zuby, zajít na policii a udat se pro spáchání trestného činu nevím čeho. Já ale nemám úmysl konat v rozporu se zákony a ani svými poskytovanými radami k tomu lidi navádět. Protože si myslím, že z tohoto případu může vzniknout nějaké poučení, reaguji, ale jen v roli uživatele zákona. V tomto případě diskutujeme o navrženém postupu (není to můj návrh!), který je z ekonomického pohledu optimální na řešení stavu insolvence SVJ (nemožnost včasného uhrazení splatných dodavatelských faktur za dodávky plnění za služby např. plyn, voda, teplo…) vyměřením mimořádné/dodatečné zálohy (MZ) vlastníkům v jednotné výši na jednotku. Vaše zamítavé stanovisko bylo podloženo argumenty: 

1. „Zálohy na uplynulé období roku 2015 nelze předepsat zpětně.“ – jste přehlédl, že zúčtovací období 2015 v tomto případě není uplynulé, ale aktuální. Jinak uznávám argument, že do uzavřeného zúčtovacího období již to dělat nelze, bylo by to i proti smyslu vyúčtování (u dobrého programu to ani zadat nelze). 
   
2. „Zálohy na rok 2016 lze zvýšit, ale pouze z důvodů vyjmenovaných v § 4 zákona č. 67/2013 Sb. … Samotná skutečnost, že SVJ nemá peníze, však není oprávněným důvodem ke zvýšení záloh na služby pro rok 2016. – je to naopak, neboť smyslem zálohového financování je vytvořit dostatečný finanční zdroj na platby skutečných nákladů, tj. vytvořit stav solventnosti a neplní-li výběr záloh tuto funkci, pak náprava je oprávněná a nutná.
3. Dále je třeba upřesnit druh dluhu, kvůli kterému jsou zálohy nepostačující. Předpokládám, že do nynějška platební kázeň vlastníků byla dobrá a že nejsou žádné dluhy na placení záloh. Dluhy tvoří neuhrazené faktury po splatnosti s nebezpečím vyměření sankce. To není žádný podvod, existenci lze výpisem a doklady z účetní evidence prokázat! 
   
4. Předpokládám, že nepřesný předpis vznikl z důvodu, že se jedná o nové byty a neexistují minulá data pro stanovení reálného odhadu.
5. Hlavní atributy organizování výběru záloh (§ 4 zákona č. 67/2013 Sb) jsou:
   

   = (budoucí/stávající) existence nákladů určených k úhradě

   = právo požadovat placení zálohy

   = výši měsíční zálohy nebo změnu měsíční zálohy stanoví ujednáním poskytovatel a příjemce. 
   

A proto:
MZ lze chápat jako jednorázové navýšení s následným snížením její výše. Ze zákona nevyplývá, že finanční transakce platby zálohy za měsíc musí být jediná. Hlavním znakem organizování výběru záloh je dohoda zúčastněných stran. Stát nástrojem zákonů by neměl detaily tohoto procesu usměrňovat/ome­zovat. Řešení problému cestou MZ uvedeného příkladu by byl nástrojem optimálním s minimálními náklady. Pokud takové řešení je v rozporu se zákonem a postup nelze aplikovat, pak takový zákon můžeme považovat za vadný a měli bychom diskutovat o návrhu změny, místo označení navrhovatele za zločince. Rada pro tazatele odmítnout spolupráci s výborem na poskytnutí zálohy se dobře poslouchá a s oblibou „plusuje“, zejména není-li ani schopnost uvědomit si důsledek takové volby. Na druhé straně volný režim organizování výběru záloh lze i zneužít. A právě musíme umět posoudit, který postup je k užitku nebo ke škodě.